Zlo si musíme pojmenovat, míní Honzák. Jak se Česko vymyká v informování

Legenda české psychiatrie Radkin Honzák se domnívá, že je důležité, aby se odborníci dopodrobna zabývali minulostí a motivy střelce z filozofické fakulty. „Případ je to extrémní, u nás první svého druhu. Proto se musíme vracet k pachatelům, kteří něco podobného provedli už dřív, hledat souvislosti a vystavit z toho všeho jakýsi obranný systém pro budoucnost,“ říká Honzák v rozhovoru pro nové vydání Týdeníku Echo.

Česko se vymyká. Jak se jinde informuje o masových vraždách. Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu… Tereza Matějčková popisuje, jak se v Evropě v minulosti informovalo o masových vraždách, a konstatuje, že v Česku jsme zvolili odlišný přístup.

Selhala média? Debata o žurnalistice tváří v tvář masovému vrahovi. Dvacátého druhého prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého. Debatu vedl Jiří Peňás.

Televizní krize po polsku. Jak se u sousedů přebírá moc. Poláci rádi jednají ode zdi ke zdi. Změna vlády není jen výměnou lidí na nejvyšších pozicích, ale příležitostí k hluboké a široké čistce na všech úrovních státního aparátu. Prohra ve volbách tak znamená ztrátu zaměstnání pro tisíce lidí. Možná je to jeden z důvodů, proč je polská politika neobvykle drsná. Znovu se to projevilo koncem prosince. Více o situaci především v polských veřejnoprávních médiích píše Ondřej Šmigol.

Ekonomové, kde jste? Ideál volného obchodu se rozpadá před očima. Až se jednou budou psát dějiny globalizace, klíčové místo v nich bude zaujímat rok 2022. Právě v jeho druhé půli byl v USA schválen a prezidentem Joem Bidenem podepsán tzv. Inflation Reduction Act (IRA), který v roce 2023 postupně začal vcházet v život. A teprve se zpožděním si významná část pozorovatelů ekonomického dění uvědomila jeho dlouhodobé fundamentální důsledky pro celý svět. Více v textu ekonoma Mojmíra Hampla.

Jíme u čím dál menších stolů. O erozi nukleární rodiny. Je zjevné, že transformace rodiny z velkých a širokých na detašované nukleární rodiny znamenala společenskou katastrofu. Debata o řešení je ale ve slepé uličce a většina státních intervencí na jejich záchranu se ukázala jako neúčinná, píše spisovatelka Bianca Bellová.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.