Revize dávek: co se stane s příspěvkem, který lidem dotuje luxusnější bydlení

Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.

Jak ukázaly případy, které deník Echo24 popsal dříve, nynější nastavení příspěvku vede k jeho snadnému zneužívání. Pro ilustraci současného stavu zřídilo samotné ministerstvo práce orientační kalkulačku, v které se lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit. Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt v centru Prahy na Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně. Na příspěvek by si ale přišel i pokud by vydělával třeba 42 tisíc čistého. Měsíčně by mu stát přispíval přes 4 tisíce korun.

Napravit situaci má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČLS) novela, která má nynější čtveřici dávek – včetně příspěvku na bydlení – sjednotit do jedné, komplexnější varianty. Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok.

Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 16 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.

Nyní se mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelné si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení.

Jak ukazuje i analýza společnosti PAQ Research, kterou si objednalo ministerstvo práce, vzniknou štědřejší normativy pro zranitelné, které zůstávají jen o něco nižší než dnešní, zatímco pro „běžné“ domácnosti se výrazně „utáhnou“. Zatímco nynější normativ pro jednu či dvě osoby v pražské domácnosti činí téměř 17 tisíc, podle návrhu to nově bude pro jednu osobu 10 tisíc a pro dvě zhruba 14 tisíc korun. Zvyšovat se má s příjmem zároveň účast domácnosti na nákladech na bydlení, část přesahující dvojnásobek životního minima se zvyšuje podíl na nákladech ze 30 na 40 %. Dalším políčkem do složitějšího výpočtu má být také pracovní bonus, který dávku zvyšuje v případě pracovní aktivity.

K podobě nové úpravy dávek měly výhrady resorty, ombudsman, kraje, sdružení obcí, organizace na pomoc potřebným či odbory. Rozporů bylo celkem 142. Proti začlenění příspěvku na bydlení k ostatním dávkám se postavil také resort pirátského předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Ladit se má tedy úprava podle ministra práce Jurečky ještě během procesu ve sněmovně.

Nová dávka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.

Podle propočtů ministerstva se dopady nové „superdávky“ na rozpočet pohybují od snížení nynějších výdajů o 2,46 miliardy korun do jejich zvýšení o 7,37 miliardy korun. U nejvyšších možných odhadů se částky pohybují od úspory 8,69 miliardy korun až do vyplacení 26,06 miliardy navíc. Digitalizace a aplikace by měly stát asi 130 milionů korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že cílem změn není ušetřit. Uváděl, že víc lidí by mohlo díky revizi a pracovnímu bonusu začít pracovat, stát by získal peníze z odvodů a daní.