Čeká Zemi srážka s asteroidem o průměru 500 metrů? Možná v roce 2182, nevylučují vědci

Vědci nevylučují, že Zemi v roce 2182 výrazně ovlivní srážka s asteroidem Bennu. Na naší planetě by to způsobilo méně slunečního svitu a pokles teplot, domnívají se podle agentury Reuters. Kamenitý objekt zvaný Bennu je klasifikován jako Zemi blízká planetka.

Objekt se k Zemi přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 000 kilometrů. To je blíže, než je od Země vzdálen Měsíc. V budoucnu by se planetka mohla přiblížit ještě více a vědci udávají pravděpodobnost jedna ku 2700, že se se Zemí srazí v roce 2182.

Podle propočtů NASA a jejího výzkumného centra Jet Propulsion Laboratory je nejpravděpodobnějším datem srážky 24. září 2182. Interval možné srážky je však mnohem větší a to od roku 2178 až do roku 2190.

Pokud se tak stane, nebude to nic pěkného, vyplývá z nového výzkumu, který je založen na počítačových simulacích dopadu planetky o průměru zhruba 500 metrů, jako je tomu v případě Bennu.

Kromě okamžité devastace by takový dopad podle odhadů do atmosféry vyvrhl 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.

"Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální 'dopadovou zimu', která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, chladnou teplotou a sníženými srážkami na povrchu," řekla doktorka Lan Daiová, která působí v centru pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji a která je vedoucí studie. Tu otiskl tento týden časopis Science Advances.

V případě nejhoršího scénáře by podle vědců průměrná povrchová teplota na Zemi klesla o čtyři stupně Celsia, průměrných srážek by ubylo o 15 procent, rostlinná fotosyntéza by se snížila o 20 až 30 procent a ozonová vrstva, která Zemi chrání před škodlivým ultrafialovým zářením, by se ztenčila o 32 procent.

Dopad objektu o velikosti Bennu, což je planetka střední velikosti, by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Zanechal by po sobě obrovský kráter a vyvrhl obří množství skalní sutě, popsali vědci.

Velké množství aerosolů a plynů by se dostalo do horních vrstev atmosféry, což by mělo několikaleté následky na klima a ekosystémy, uvedla Daiová spolu s Axelem Timmermannem, který je expertem na fyziku klimatu a ředitelem ICCP. Nepříznivé klimatické podmínky by podle nich zabránily rostlinám v růstu na pevnině i v oceánech.

Studie modeluje dopad případné srážky. To že existuje možnost srážky s Bennu vědci vědí od roku 1999. V září roku 2016 NASA k asteroidu vyslala družici. Ta se na jeho oběžnou dráhu dostala v roce 2018 a v roce 2020 na něm přistála. Vzorky se zpět na Zemi dostaly v roce 2023 a nyní prochází analýzou.