Paskvil, který musí pryč. Senátoři ANO podpořili ústavní stížnost na nový trestný čin o „cizí moci“

Kontroverzní ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc bude čelit ústavnímu přezkumu. Skupina senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK) podává podnět k Ústavnímu soudu s cílem paragraf zrušit. Ke stížnosti se nyní připojili také senátoři hnutí ANO. Podle nich je norma nejasná, zneužitelná a neměla být schvalována formou přílepku k tzv. lex Ukrajina.

„Jak jsme slíbili, připojili jsme se k podnětu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který pro Ústavní soud připravil senátor Michael Canov,“ oznámila na předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Vím, že ministr Pavel Blažek trochu absurdně plánuje opravit, co jeho kolegové protlačili, ale odmítám žít v zemi, kde je možné, aby takový paskvil jako přílepek prošel Sněmovnou. Myslím, že Ústavní soud tady jasně musí dát hranice,“ dodala.

Jak jsme slíbili, připojili jsme se k podnětu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který pro Ústavní soud připravil senátor @MichaelCanov. Vím, že ministr @blazek_p trochu absurdně plánuje opravit, co jeho kolegové protlačili, ale odmítám žít v zemi, kde je… pic.twitter.com/4CUChnSRkx

— Jana Mračková Vildumetzová (@JVildumetzova) February 26, 2025

K podání návrhu k Ústavnímu soudu je potřeba alespoň 17 senátorů, senátorský klub ANO má 14 členů. Při lednovém projednávání lex Ukrajina se proti zavedení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc vyslovilo 31 ze 75 přítomných senátorů, včetně některých zástupců ODS a TOP 09.

Sporný paragraf a plánované změny

Podle schválené podoby trestného činu hrozí za neoprávněnou činnost pro cizí moc až pět let vězení, v případě válečného stavu až 15 let. Postih se vztahuje na jednání, při němž by pachatel „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“ pracoval pro cizí stát nebo organizaci.

Kritici normy, včetně Canova, argumentují tím, že její formulace je příliš obecná a potenciálně zneužitelná, například k potlačování svobody slova. Zákon také vznikl jako přílepek k jinému návrhu, což podle nich odporuje ústavním pravidlům legislativního procesu.

Vláda argumentuje, že postih je nutný kvůli riziku hybridních hrozeb a zneužívání zpravodajských metod zahraničními aktéry. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůraznil, že norma necílí na verbální projevy na sociálních sítích, ale na činnost ve prospěch cizí mocnosti. Jako příklad uvedl případy špionáže, které nebylo možné stávající legislativou postihnout.

Po kritice opozice i některých odborníků předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pozměňovací návrh, který by měl formulaci paragrafu zpřesnit. Nově by například mělo být výslovně uvedeno, že sledování jiných osob pro cizí moc bude trestné pouze tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Zda se ale změny podaří schválit před podzimními volbami, není jisté.

S ohledem na rozdělené názory v Senátu i Poslanecké sněmovně tak o osudu sporného paragrafu pravděpodobně rozhodne až Ústavní soud. Pokud by paragraf zrušil, vláda by musela otázku trestání činnosti ve prospěch cizí moci řešit znovu, tentokrát bez sporné formy přílepku.