Proč nejsou léky? Co stojí za kolapsem v dodávkách léčiv

Na první pohled působí trh s léky poněkud chaoticky. Čeští pacienti se už měsíce musejí potýkat s výpadky, které byly obzvlášť závažné během zimy a stále pokračují. Zprvu tomu příliš nepomáhala ani komunikace ministerstva zdravotnictví, která slibovala později nenaplněné odhady či přinesla „slavný“ výrok ministra Vlastimila Válka (TOP 09), že přece stačí obvolat stovku lékáren a lék se vždycky najde. Místo toho se pomalu blíží další podzim a obavy z výpadků zůstávají.

K zpřehlednění situace bohužel příliš nepomůže ani druhý pohled. Umožní však pochopit, že ministerstvo zdravotnictví a v lecčem i samo Česko je minimálně na část problému krátké. Je ho třeba vnímat v mnohem větším měřítku, týkajícím se svým způsobem celého světa. Což nemá být omluva pro politiky, že nelze dělat nic, o problému se mluví už roky a nabízí se i poměrně široká paleta kroků. Od měkčích po radikální.

V posledních dvou dekádách se z obchodního a výrobního řetězce v případě většiny léků stala nepřehledná záležitost, v níž se neorientují v některých případech do detailů ani samy farmaceutické firmy či státy a identifikace problému v konkrétních případech může představovat problém. Nejde o zlý záměr, spíš o přirozený vývoj. Evropa je z enormní části závislá na výrobě v Asii, zejména v Číně a Indii. Napravit tento stav, pokud o to Evropa bude stát, je zjevně otázka na dlouhé roky, která vyjde daňové poplatníky draho. Nemluvě o tom, že jde jen o část problému.

Kdo za to může?

Výpadky léků rezonují v posledních měsících na politické scéně i mezi rozhořčenými pacienty či rodiči nemocných dětí. Mohlo by to působit jako nová, katastrofická situace. Rozdíl byl však pouze v intenzitě u konkrétních léků, ve skutečnosti k výpadkům nejen v Česku dochází poměrně běžně už několik let, pro lékárníky je to takříkajíc kolorit poslední dekády a na zhoršení v posledních pěti či deseti letech ukazují i některé analýzy.

Tentokrát byla situace specifická tím, že už v některých případech nešlo řešit výpadky ani náhradou jiným lékem se stejnou účinnou látkou. Ten, kdo by chtěl hledat jednoho viníka, ale nepochodí. Důvodů pro výpadky je dlouhá řada a zřejmě i v případě letošního enormního nárůstu spotřeby je třeba dívat se zpět až ke „křeči“, která zde zůstala po pandemii covidu-19. A v konečném důsledku je nutné podívat se i do vzdálenější minulosti.

Výrobní řetězec se zásadně měnil v posledních dvaceti letech.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.