„Investoři museli počítat s tím, že akcie ČEZ jsou rizikové. Zastavení obchodování je politický zásah“

Po bouřlivém konci minulého týdne, kdy se akcie ČEZ kvůli oznámení vládního plánu na možné plné ovládnutí energetického kolosu prudce propadly, otevřela v pondělí Pražská burza nečekaně s dvouhodinovým zpožděním. Na vině byly prý technické problémy na straně dodavatele obchodního systému. Odložení obchodování však dávali někteří investoři do souvislosti právě s napjatou situací kolem ČEZ, kdy se předpokládalo, že spekulanti mohli systém například zahltit příkazy na prodej. Kdy vůbec může burza pozastavit obchodování? A co by nastalo stažením akcií ČEZ z trhu?

Pražská burza v minulém týdnu výrazně oslabila kvůli nervozitě kolem ČEZ. Akcie energetické společnosti čelily mohutným výprodejům především kvůli zprávám o vládním návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se právě státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má podíl zhruba sedmdesát procent.

Páteční obchodování skončily akcie ČEZ na hodnotě 1022 korun. Během dne se propadaly i pod tisíc korun, odpoledne se ale emise společnosti stabilizovala a obchodování uzavřela se ztrátou 1,83 procenta. Ve čtvrtek přitom ČEZ ztratil osm procent a uzavíral s cenou 1041 korun. Mohutné výprodeje však srazily kurz v týdenní bilanci o 15,4 procenta. Na konci pondělního obchodování akcie ČEZ skončily na hodnotě 1020 korun.

Když minulý týden akcie ČEZ zažily tak prudký pokles, ozývaly se od některých minoritních akcionářů výzvy k tomu, aby burza obchodování zastavila, protože investorům vznikají velké ztráty a vláda svým návrhem vyvolala velkou nejistotu.

Kdy se obchodování na burze pozastavuje?

Pražská burza ve svých předpisech popisuje, kdy může dojít k pozastavení obchodování. „V případě, že nastanou okolnosti, které se vztahují k předmětu burzovního obchodu, emitentovi cenného papíru, investorovi, členu burzy, provozovateli systému vypořádání, evidenci investičních nástrojů či jiným osobám podílejícím se na řízení či zajišťování vypořádání obchodů či správě evidence předmětu obchodu, a které mohou či mohly ovlivnit tvorbu či vývoj cen dosažených na burze, narušit regulérnost uzavírání či vypořádání obchodů, poškodit postavení nebo zájmy burzy, vyústit v porušení zákona, pravidel burzy či předpisů vypořádacího systému, či jiným způsobem poškodit zájmy emitenta nebo investora, a pokud tyto okolnosti podléhají podmínkám stanoveným zákonem, může generální ředitel pozastavit obchodování,“ uvádí se v pravidlech obchodování.

Stejně tak se jako důvody k pozastavení obchodování uvádějí právě „technické problémy na straně členů burzy, zejména pak problémy s napojením na obchodní systém, kdy člen burzy nemůže provádět aktivity spojené s obchodováním“. Během pozastavení obchodování pak nelze uzavírat žádné obchody.

Například ekonom Štěpán Křeček ze společnosti BH Securities, která obchoduje s cennými papíry, zastává však názor, aby se i při vyhrocených situacích, kdy se akcie propadají, nechaly trhy otevřené. „Jsou samozřejmě platná obchodní pravidla, kdy platí, že je-li pohyb dolů o více než deset procent, automaticky se pozastavuje obchodování, aby se zjistilo, co se na trhu stalo. Jakmile se situace objasní, obchodování s daným titulem se opět rozbíhá. Celý proces se většinou zvládne vyřešit do 30 minut,“ řekl redakci Echo24 Křeček. Až v případě, kdy daný titul dál padá a denní výkyv je větší než 30 procent, má burza právo obchodování úplně pozastavit.

„Pozastavování obchodování je něco, s čím musí investoři při vstupu na burzu počítat, měli by vědět, že existují výše zmíněná pravidla. Považoval bych ale za problematické, kdyby se nad rámec stanovených pravidel burza pozastavovala uměle. Tedy, že by investoři dopředu nemohli počítat s tím, že se to stane. Pokud na trhu dochází ke zvýšenému prodeji, ukazuje to přeci, že investoři chtějí tento obchod provést, jinak by pokyn na prodej neprováděli. Kdybychom obchodování pozastavili, znemožnili bychom tím jejich požadavek provést. A to bych osobně pokládal za obrovský problém. Určitě větší, než že akcie jdou dolů. To je přeci standardní, že se vývoj průběžně mění,“ míní Křeček.

„Když například klesne akcie o osm procent a začne být pro nějakého investora atraktivní, chce si ji nakoupit, proč bychom mu to měli znemožňovat,“ dodává ekonom s tím, že zastavení obchodování před tím, než jsou naplněny regule, by představovalo nebezpečný zásah do trhu. Zároveň také Křeček upozorňuje na to, že akcie ČEZ jsou vzhledem k majoritnímu vlastnictví společnosti státem zatíženy velkým politickým rizikem, s čímž by měli investoři počítat při jejich nákupu.

Co se týče možného ovládnutí ČEZ státem, a tudíž i stažení společnosti z burzy, je to mnohými hodnoceno zároveň jako konec Pražské burzy, respektive velké snížení její atraktivity pro investory.

„Nechceme komentovat spekulace. Potvrdím ale jednu věc – kdyby v nějaké hypotetické situaci došlo ke ztrátě kompletního ČEZu z pražské burzy, tak by to byl konec českého kapitálového trhu. Byli bychom vyřazeni z indexů, sklouzli bychom někam na úroveň Slovenska a další cenné papíry by to nezachránily. To je věc, kterou já nahlas všude říkám, nicméně nahlas dodávám, že tohle nikdo neplánuje,“ vyjádřil se k tomu šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic v rozhovoru pro CzechCrunch.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, mluvil premiér Petr Fiala už loni s tím, že by podrobnosti mohly být známy během první poloviny letošního roku. Pro vládu by bylo výhodné ovládnout výrobní část ČEZ, tedy získat kontrolu nad klíčovými elektrárnami a dostavbou nových jaderných bloků.

Předpokládal se ovšem zcela jiný postup, a to takový, že třicetiprocentní podíl minoritních akcionářů stát vykoupí a nabídne jim k tomu prémii, což by pro menšinové investory mohlo být výhodné. Stejně to udělal i francouzský prezident Emmanuel Macron v případě tamní energetické společnosti EdF.