Komisař EU žádá investovat 100 místo 10 miliard eur do obrany. „Musíme se připravit na agresi Ruska“

Téměř už tři roky probíhající válka na Ukrajině rozhýbala západní země k debatě o financování zbrojního průmyslu. Evropská unie si uvědomila, že čelí novým bezpečnostním výzvám a měla by přistoupit k zásadní změně v přístupu k obraně. Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius odhalil ambiciózní plány na navýšení obranného rozpočtu EU na téměř 100 miliard eur v příštím sedmiletém období. Dosud Brusel dával na obranu "pouhých" 10 miliard eur. „Je to ambiciózní cíl, ale nezbytný,“ prohlásil litevský expremiér podle bruselského deníku Politico.

Kubilius zdůraznil, že současných 10 miliard eur přidělených na obranu v rámci sedmiletého rozpočtu EU není dostatečných. „Pokud chceme být skutečně připraveni na ruskou agresi, musíme investovat výrazně více,“ řekl a dodal, že selhání na Ukrajině by mohlo zvýšit riziko ruských vojenských akcí proti členským státům EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již dříve navrhla navýšení evropských obranných výdajů o dalších 500 miliard eur během příští dekády. Kubilius varoval, že bez těchto investic zůstanou obranné plány pouze „teoretické“.

Kubilius také volá po přehodnocení fiskálních pravidel EU, která omezují členské státy na deficit maximálně 3 % HDP a dluh do 60 % HDP. „Když čelíte krizi, musíte být flexibilní,“ uvedl a vyjádřil podporu návrhům vyloučit výdaje na obranu z těchto limitů. „Pokud by se mě někdo ptal, řekl bych: Ano, musíme to udělat.“

Jedním z hlavních úkolů Kubilia je lepší koordinace evropského obranného průmyslu, který je rozdrobený mezi členské státy. EU již spustila program Evropského obranného průmyslu s rozpočtem 1,5 miliardy eur, ale diskuse o tom, kdo by měl mít přístup k těmto financím, pokračují. Zatímco Francie preferuje přístup „Kupuj evropské“, tak Německo, Polsko a Nizozemsko volají po větší flexibilitě.

„Potřebujeme rozvíjet vlastní průmysl, ale to neznamená, že budeme ignorovat technologie, které sami nevyrábíme,“ řekl Kubilius. Připustil, že EU bude muset některé klíčové zbraňové systémy, jako jsou přesné dálkové rakety, nakupovat ze Spojených států nebo jiných zemí.

PODCAST: Folkloru se daří mezi negramotnými, třeba ve školce. Neseme v sobě dědictví 50. let

Kubilius zdůraznil potřebu užší spolupráce s NATO. „Autoritářské režimy se sjednocují, a my musíme udělat totéž,“ prohlásil. EU by podle něj měla při plánování obranných priorit vycházet z nadcházející zprávy NATO o nedostatcích schopností, která doporučuje posílení o 49 nových brigád, 1 500 tanků a 1 000 dělostřeleckých systémů.

Plánované změny v obranné politice EU reflektují vážné obavy z aktuálních geopolitických hrozeb a jsou dalším krokem ke zvýšení bezpečnosti evropského prostoru. „Musíme být připraveni,“ uzavřel Kubilius.