Dopad důchodové reformy na ženy: Výchovné až od třetího dítěte, ale i šance na vyšší penzi

V otázce důchodů žen se řeší především dvě zásadní odlišnosti – výchova dětí a výrazně nižší penze, ačkoliv pobíraná po delší dobu. Obou těchto aspektů se má dotknout důchodová reforma. Některá opatření mají ženám alespoň potenciálně důchod navýšit, změny pak nastávají i v případě tzv. výchovného, které je v důchodovém systému poměrně nedávnou novinkou. Důchodová reforma pak ale také potvrdila, že ženy s vyšším počtem dětí přijdou o výhodu dřívějšího odchodu do penze.

Výchovné se zavedlo teprve v roce 2023 jako přímá odměna 500 Kč za každé vychované dítě pro jednoho z rodičů. Původní vládní návrh reformy počítal s postupným zrušením tohoto nároku za prvního a druhého potomka, od roku 2030 mělo náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou potomků nahrazovala vládní novela výchovné tím, že při stanovení penze započítala za dobu péče fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy.

Sněmovna ale výchovné na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) upravila, dál by se mělo vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2029, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.

Další změnou, která se bude týkat zejména žen, je pak možnost podělit se v manželství či partnerství o důchod. Hlavní myšlenka tohoto opatření je totiž v tom, že ženy sice zůstávají v důchodu výrazně déle, ovšem v průměru berou také výrazně nižší částky a to i o tisíce korun. „Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v obtížné situaci,“ popisuje myšlenku ministerstvo práce na svém webu.

Schválená důchodová reforma tak počítá s tzv. dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, který se bude týkat starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2026 moci rozhodnout, zda si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali.

Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli po dobu manželství stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv – i jednostranně – ustoupit. O společný výměr by mělo jít požádat i zpětně, nejpozději v momentě, kdy chce první z manželů či partnerů vstoupit do starobního důchodu.

Společný vyměřovací základ má platit pouze za období manželství, zbylá část se tedy bude i nadále vypočítávat podle individuálních odvodů každého z páru. To také znamená, že se změna více projeví u párů s výrazně rozdílnými důchody. A také těm, kteří budou vyměřovací základ sdílet dlouhodobě. Zároveň by mělo platit, že při zrušení dohody nedojde zpětně ke zrušení společného vyměřovacího základu, jelikož by tak na jednoho z manželů mohl vznikat nepřiměřený tlak ohledně propadu výše důchodu.

Spolu s novým výpočtem důchodového věku přichází ještě jedna velká změna, respektive stav, který důchodová reforma stvrdila. Už od ročníku narození 1962 přijdou první ženy, které vychovávaly děti, o výhodu dřívějšího odchodu do důchodu. První na řadě budou ženy, které vychovaly jen jedno dítě. Vzhledem k výrazně rapidnějšímu tempu růstu oproti mužům je však brzy „doženou“ i ostatní ženy. Do důchodu tak budou ve stejném věku moci odejít jak muži, tak třeba ženy, které vychovávaly pět či více dětí.

Pro ženy, které vychovaly dvě děti, se důchodový věk s muži srovná už od ročníku 1966, kdy by měly do důchodu odcházet v 65 letech a jednom měsíci. Od ročníku 1970 to bude platit i pro ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti. Do důchodu půjdou stejně jako muži 65 letech a pěti měsících.

První úpravy zavedené hlavním balíkem důchodové reformy vstoupily v platnost už od 1. ledna. Změny parametrů penzijního systému, které po měsících politických přestřelek prošly ve značně mírnějším stavu, mají nabíhat postupně. Jednotlivá ustanovení této důchodové reformy nabydou účinnosti postupně ode dneška až do roku 2027. Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.