Skopeček k obraně: Jiné priority musí jít stranou. Pište do rozpočtu pravdu, apeluje Kalousek

Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.

Zvyšování výdajů na obranu se v posledních týdnech v Evropě intenzivně řeší především v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině, respektive v souvislosti s postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden oznámil zastavení vojenské pomoci. USA zároveň přerušily sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Miliardář Elon Musk navíc v neděli vyzval k tomu, aby USA opustily NATO. Evropské státy včetně Česka tak hledají řešení, premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští týden jednání i se zástupci opozice právě o zvyšování výdajů.

Místopředseda sněmovny Skopeček pro Echo24 řekl, že se domnívá, že růst výdajů na obranu musí být postupný. „Ať už z důvodu rozpočtových možností, tak i z logiky toho, že z roku na rok realizovat náročné armádní tendry, zajistit kvalifikovanou obsluhu nových technologii a dalších s tím spojených náročných provozních záležitosti, je přeci jen běh na delší trať,“ řekl Skopeček.

ECHO PORADA: Stala se Ukrajina kořistí velmocí? Byly jiné varianty pro mír?

„Určitě bych nebyl pro zvyšování výdajů na obranu na vrub zvyšování zadlužení, musí se ušetřit v jiných oblastech. Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. To tak prostě je. Je stále spousta dotačních titulů, které by se podle mého soudu měly zrušit, tam lze získat jistý objem prostředků. Zároveň opusťme zeleně iracionální politiky, které ničí náš růst. Vyšší růst přinese vyšší rozpočtové příjmy, které z části mohou sloužit k financování vyšší obranyschopnosti,“ dodal ekonomický expert ODS.

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky je realistický plán zvýšení výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři v následujících pěti letech. Šéf lidovců Marek Výborný v týdnu pro Echo24 řekl, že KDU-ČSL jednoznačně podporuje zvyšování výdajů na obranu. „Ono to není tak, že se rozpočet na tři procenta navýší na tři procenta HDP za rok. Nemůže to být postaveno tak, že nám jde jen o tu kolonku ve státním rozpočtu, ale jde o to, aby ty finanční prostředky byly efektivně vynaloženy. Tento cíl pro druhé funkční období je naprosto opodstatněný a reálný,“ řekl Výborný s tím, že ani on si nepřeje zvyšovat státní dluh, který by následně přešel na příští generace.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde příští týden, uvedla, že nejde jen o to, někomu peníze odebírat. „Když bude větší růst ekonomiky, peněz v oběhu bude víc. Evropská unie může pomoci tak, že se do investic na zbrojení zařadí peníze ze zmrazeného ruského dluhu. Taky pomůže, když Evropa už nebude mít jako hlavní prioritu Green Deal. Nedávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a Green Deal a nasměrovat peníze do obrany,“ řekla Černochová.

Kalousek: Jsou to drobné, nebo ne?

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X uvedl, že u navyšování výdajů na obranu by mělo dojít k ujasnění argumentace. „U nepravdivých položek v rozpočtu 2025 v objemu cca 50 miliard (0,6% HDP) vláda tvrdila, že to jsou v podstatě drobné, se kterými si během roku hravě poradí. Jsou tedy dvě možnosti: Buď to jsou drobné a pak nemáme problém. Nebo to fakt drobné nejsou a pak je nutné udělat v rozpočtu strukturální změny. A psát do něj pravdu a pravdu o něm i mluvit,“ dodal Kalousek.

Narážel tak mimo jiné na problémy, o kterých mluvila i Národní rozpočtová rada, jako jsou zřejmě nadhodnocené příjmy z emisních povolenek či pomalejší růst ekonomiky, než s jakým počítalo ministerstvo financí při tvorbě rozpočtu.

Opoziční hnutí ANO a SPD jsou ke zvyšování výdajů na obranu skeptičtí a zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, která byla zmíněná výše. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala řekl, že rozhodnutí, jak se ke schůzce nakonec SPD postaví, podle místopředsedy Radima Fialy zatím nepadlo. „Zatím nejsme rozhodnuti. Nic z toho, co říká koalice, nejsme ochotni podpořit, ani zvýšit výdaje, ani zbrojit,“ řekl.

Ani místopředseda ANO Radek Vondráček neřekl, zda zástupci největšího opozičního hnutí na schůzku s premiérem ve čtvrtek půjdou. „Opravdu nevím,“ řekl na Primě. Vondráčkovi není jasné, na co premiér Fiala potřebuje opozici, když zvýšení výdajů na obranu oznámil. „Nejdříve všecko oznámí na tiskové konferenci, a pak se s námi chce bavit?“ podotkl Vondráček. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) například kritizuje neefektivní vynakládání i současných dvou procent.

Podobně hovořil v neděli v Partii také exprezident Miloš Zeman, který zároveň kritizoval nákup amerických stíhaček F-35, který schválila česká vláda. „Ano, F-35 je moderní zázrak, ale je to totéž, jako když si zadlužená chudá žena chce pořídit diamantový náhrdelník, takže se musí znova zadlužit a nedá najíst svým dětem,“ uvedl Zeman. Místo toho doporučil investici do levnějších švédských Gripenů, které považuje za dostačující pro českou armádu.

Úřadující prezident Petr Pavel se – na rozdíl od vlády – domnívá, že obranyschopnost země závisí spíše na kvalitní armádě a odolné společnosti než na výši výdajů na obranu. „Nemá to žádnou velkou vypovídací hodnotu,“ řekl v České televizi. Podle Pavla není klíčové mít jen moderní tanky, letadla a transportéry, ale celá země musí mít vůli se bránit.