Svolení útočit na Rusko válku nezmění. Ukrajincům získá ale čas a lepší pozici pro jednání

Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.

Spojené státy americké povolily Ukrajině použití raket ATACMS na ruském území, což představuje významný posun v dynamice konfliktu. Tento krok umožnil Ukrajině provést útok na muniční sklad v Brjanské oblasti, což byl první doložitelný případ, kdy byly tyto americké rakety s přesným dosahem na 300 kilometrů použity proti cílům v Rusku.

Analytik Vojtěch Bahenský z Ústavu mezinárodních vztahů a Institutu mezinárodních studií FSV UK nepředpokládá, že by nasazení střel ATACMS změnilo obrátilo dynamiku konfliktu, mohlo by jít ale o jeden z nástrojů, které mohou Ukrajině získat čas a pomoci udržet kontrolu nad územím v Kurské oblasti.

„Vše se bude odvíjet od toho, kolik střel ATACMS Ukrajinci mají k dispozici, což je údaj, který neznáme. Není to tedy jen o kvalitě, ale také o kvantitě. Ukrajina by mohla být schopna udržet kontrolu nad ruským územím až třeba do nástupu Donalda Trumpa. To by potenciálně mohlo posílit její vyjednávací pozici, pokud dojde po nástupu Trumpa na rychlá jednání o míru,“ říká pro Echo24 Bahenský.

Stávající trend války, kdy Ukrajina v Doněcké oblasti ustupuje setrvale postupujícím ruským jednotkám to ale podle něj nezvrátí. Rusko bude na útok na muniční sklad v Brjanské oblasti reagovat, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který řekl, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat.

Pokud Ukrajina k útokům na ruské území používá zbraně dlouhého doletu, znamená to podle šéfa ruské diplomacie, že je obsluhuje americký vojenský personál. „Bez Američanů není možné tyto vysoce pokročilé rakety používat, jak opakovaně řekl (ruský prezident Vladimir) Putin. Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a budeme podle toho reagovat,“ uvedl Lavrov.

Možností, jak může Moskva odpovědět, se nabízí víc. Jednou z věcí je podle Bahenského například zintenzivnění ruských sabotážních operací v Evropě nebo razantnější zapojení do dalších konfliktů, například zvýšení podpory Íránu. „Rusko je stále relativně velký stát a má spoustu možností, jak Západu škodit,“ dodal.

Analytik z FSV UK Vlastislav Bříza pro Echo24 v rozporu se slovy Lavrova vysvětloval, že by Ukrajinci měli být schopni používat rakety i bez pomoci Američanů. „Já jsem měl to štěstí, že jsem minulý týden v Bruselu mluvil s vysoce postavenými důstojníky Spojených států a ti mi potvrdili, že nějaké zaškolení proběhnut muselo, i když nemuselo být nutně na Ukrajině, a že Ukrajinci by tyto střely měli být schopni odpalovat sami. Rozhodně to není tak, že u raketometů HIMARS stojí američtí vojáci.“

Vše se odehrává v době, kdy ruský prezident Putin schválil novou jadernou doktrínu, která rozšiřuje podmínky pro použití jaderných zbraní. Nová doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na konvenční útoky, které ohrožují suverenitu nebo územní integritu Ruska nebo Běloruska. Nejde však o bezprostřední reakci Moskvy na aktuální vývoj na bojišti, neboť se o přípravě nové doktríny hovořilo už už v září.

V dokumentu si Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako reakci na agresi s využitím konvenčních zbraní proti němu nebo Bělorusku za cílem kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti. Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také „poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku“.