USA budou na Ukrajině těžit kobalt. Evropa mezitím naleje miliardy do zelené obnovy

Spojené státy se chystají podepsat s Ukrajinou dvoustrannou dohodu o těžbě nerostného bohatství. Ukrajina toho má v tomto ohledu hodně co nabídnout: disponuje významnými zásobami lithia, kobaltu, grafitu, titanu, uranu a dalších vzácných prvků, někdy označovaných za „suroviny budoucnosti“. Velká část se jich však nachází na Ruskem okupovaných územích. To, co zbyde, tedy poválečná obnova a rekonstrukce válkou zničené země, si mají podle dřívějších proklamací rozdělit evropské státy.

K podpisu smlouvy dojde pravděpodobně už v pátek, kdy má přicestovat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Washingtonu. Smlouva Spojeným státům zajistí podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na oplátku domáhá bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od případné další invaze v budoucnu.

Text americko-ukrajinské dohody zveřejnil ve středu server The Kyiv Independent. K dokumentu se dostal přes zdroj v ukrajinské vládě. Smlouva počítá se zřízením investičního fondu na obnovu země, kam budou Spojené státy a Ukrajina přispívat 50 procenty z výtěžků z prodeje přírodních zdrojů. Podíl Spojených států na ukrajinském nerostném bohatství včetně ropy a plynu zakládá dvoustranná dohoda na „významné finanční a materiální podpoře“, kterou USA poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze před třemi lety.

Trump dříve tuto pomoc vyčíslil na více než 300 miliard dolarů (přes 7,2 bilionu korun). Americký prezident dlouhodobě tvrdí, že USA poskytly Ukrajině mnohem více zbraní a peněz než evropské státy. Z dat německého Kielského institutu, který pomoc Ukrajině dlouhodobě podrobně monitoruje, ale vyplývá, že USA daly na pomoc Kyjevu od února 2022 do konce loňského roku „pouze“ 114,2 miliardy eur, zatímco Evropa jako celek 132,3 miliardy eur.

S vědomím toho Evropská unie okopírovala Trumpův návrh a přispěchala k Ukrajincům na začátku tohoto týdne s vlastní nabídkou na těžbu nerostů. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze. „Jednadvacet z třiceti kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může poskytnout Ukrajina v rámci oboustranně výhodného partnerství,“ řekl Séjourné podle agentury AFP. Nesdělil však, s jakou se setkal odezvou.

Evropská komise loni potvrdila, že jejím cílem je pomoci Ukrajině s obnovou, rekonstrukcí a modernizací. Na podporu Ukrajiny mělo jít v letech 2024 až 2027 z EU nejméně 50 miliard eur. „EU rovněž prosazuje zelené reformy a také ekologickou rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny bilaterálně v rámci Východního partnerství a Energetického společenství,“ stojí v prohlášení Evropské komise z loňského roku.

O takzvaném „Marshallově plánu pro Ukrajinu“ se v Bruselu začalo hovořit už během druhého roku války. Na rozdíl od americké investiční strategie, která zahrnuje těžbu a zpracování vzácných nerostů, ale europoslanci vymýšleli, jak přeměnit Ukrajinu na bezuhlíkovou ekonomiku. V nadsázce se hovořilo také o „Zelené dohodě pro Ukrajinu“.

SALON: Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

To je však pravý opak toho, co mají nyní s Ukrajinou v plánu Spojené státy. Těžba a zpracování většiny vzácných kovů je energeticky i ekologicky náročná. Typicky při těžbě kobaltu se do ovzduší uvolňují různé zdraví nebezpečné toxiny. Nijak čistá není ani těžba lithia. To je stejně jako kobalt potřebné například při výrobě baterií do elektromobilů.

Rezoluce Evropského parlamentu schválená v červnu 2023 může v tomto ohledu dnes působit až směšně. Poslanci tehdy požadovali, aby byla rekonstrukce Ukrajiny v souladu se zásadami evropského Green Dealu a režírována Bruselem. „Obnova poškozené infrastruktury a průmyslových kapacit by měla probíhat v souladu se zásadou ‚obnova k lepšímu‘ a Zelenou dohodou pro Evropu. To by pomohlo přeměnit zemi v bezuhlíkový a digitální moderní evropský sociální stát s tržní ekonomikou,“ stojí doslova v jednom z bodů usnesení.