Německá zeď. Radikální změnu volil jen východ. Německu hrozí slabá vláda

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Jak volby rozdaly karty a jak a s kým Merz zemi povede? Dočtete se o tom v novém vydání Týdeníku Echo.

„Předsedou CDU je tento 69letý právník od roku 2021, stal se jím až na třetí pokus, když první dva pokusy merkelovské křídlo strany zmařilo pro domnělou „pravicovou úchylku“. Během dvanáctileté pauzy od politiky se živil jako korporátní právník, stal se z něj multimilionář a znalec světa i mimo chodby parlamentum,“ píše o příštím německém kancléři Daniel Kaiser.

Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily. Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. O aktuální situaci i historii konfliktu debatoval Ondřej Štindl v Salonu Echa s diplomatem dnes působícím v CEVRO Michaelem Žantovským, armádním generálem ve výslužbě Jiřím Šedivým, ředitelem Institutu Václava Klause Jiřím Weiglem, redaktorem Hospodářských novin a spoluautorem podcastu o dění v postsovětském prostoru Ondřejem Soukupem a politologem Jiřím Justem, který už řadu let žije v Moskvě.

Ženy se prý škrtnou. Ohrožuje Trump vědu více než dosavadní ideologie? Jednou za čtyři roky v únoru se na knižním trhu stane něco zvláštního – platí to alespoň v případě knihy Když se z Harryho stala Sally. V únoru roku 2021 byla stažena z Amazonu, v témže měsíci roku 2025 byla vrácena do prodeje. V prvním případě nastupovala v USA Bidenova administrativa a zástupci internetového obchodu seznali, že kniha je nenávistná; v druhém případě nastoupila Trumpova administrativa a nyní znělo, že publikaci nelze nic vytknout. Co z toho lze vyčíst? Tématu se věnuje Tereza Matějčková.

„Něčím to připomíná dávná padesátá léta.“ S prof. Švandou o Brně, Havlovi, Klausovi i Fialovi. Profesor Pavel Švanda je názorově konzervativec, což je ovšem pomocné slovo pro určité vztahování se ke světu. Dalo by se to brát jako postoj střídmého racionalisty a vlídného skeptika. Patřil k předním postavám moravského katolického disentu, po roce 89 pak byl oblíbeným pedagogem na brněnských uměleckých školách. Jeho literární dílo je rozmanité a nese pečeť vyhraněné osobnosti, kterých není v této zemi mnoho. Rozhovor s ním vedl Jiří Peňás.

Tři roky hrůzy. Co bude s Ukrajinou po nástupu Trumpa. Uběhly tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Říct, že situace na politické scéně se pro Kyjev nevyvíjí nejlépe, by bylo značné podcenění. Americký prezident Donald Trump, na jehož podpoře je Ukrajina existenčně závislá, v několika prohlášeních a tweetech ostře zaútočil na bojující zemi, píše na úvod své analýzy Ondřej Šmigol.

Eutanazie a přerušené těhotenství. „Potrat z pohodlnosti a sobectví je vraždou,“ píše Piťha. Vyhroceným, často diskutovaným problémem, který se týká nás všech, ale lékařů zvláštním způsobem, je otázka eutanazie a přerušeného těhotenství. Jde o otázky zásadní, protože otázka života a smrti zásadní je. Proto musí být debata o nich vedena věcně, což předpokládá ujasnění pojmů a slov, píše Petr Piťha na úvod svého eseje.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.