Kdy se zhroutí české zdravotnictví? Lidé se bojí o dostupnost zdravotní péče
ZDRAVOTNICTVÍ
V nedávno zveřejněných průzkumech se ukázalo, že se lidé začínají bát o dostupnost zdravotní péče i volají po rychlých změnách v systému zdravotnictví. Ačkoliv zatím nedochází k větším problémům, data poměrně jasně ukazují, že nejde o plané obavy. O potřebě zásadních změn se mluví dlouhé roky a i v nynější situaci, kdy se začíná postupný „náraz“ nebezpečně blížit a politici i odborníci mluví o potřebě začít situaci řešit, naráží snaha o reformu zdravotnictví stále na stejné problémy a neochotu udělat zásadní kroky.
Při pohledu do budoucna je jasné, že se z hlediska fungování zdravotnického systému rýsují závažné problémy. A při pohledu do minulosti je zase poměrně jasné, že ačkoliv jsou dávno známá možná řešení situace, nikomu se zatím nepodařilo do systému výrazně zasáhnout, snahy o výrazné změny většinou končí dalším přiléváním peněz do systému, který je podle odborníků značně neefektivní.
To je ale způsob „řešení“, který se postupně vyvinul do neudržitelného stavu. Zdravotnický rozpočet se za posledních několik let prakticky zdvojnásobil a do systému míří ze zdravotního pojištění už přes pět set miliard korun. Radikálnější způsoby řešení, tedy transformace sítě nemocnic či rušení nevytížených oddělení, naráží stejně jako už řadu let na odpor v krajích, což potvrzuje i VZP, která s nynějšími snahami domluvit se s poskytovateli péče na změnách oddělení opět naráží. Zdravotním pojišťovnám přitom dochází peníze.
Na zdravotnický systém však teprve dopadnou problémy, které lze těžko ovlivnit. Podle projekcí Českého statistického úřadu má kupříkladu jen do roku 2040 přibýt více než dvojnásobně obyvatel starších 85 let, jejich počet se má vyšplhat téměř k půl milionu. Lidí v důchodovém věku pak bude už kolem 2,7 milionu. To pak podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška znamená do dvaceti, pětadvaceti let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami seniorního věku.
Z druhé strany se bude naopak „ztenčovat“ populace v produktivním věku, tedy stroze řečeno objem plátců do systému zdravotního pojištění. A naopak poroste počet těch, kteří budou na péči závislí. V neposlední řadě se demografická křivka negativně projevuje i v případě samotných lékařů, z nichž v řadě specializací tvoří kupříkladu i polovinu kapacity lidé starší 60 let.
„Naše zdravotnictví se dostatečně rychle nepřizpůsobuje vývoji medicíny a konec konců i celé společnosti. Jeho náklady rostou rychleji než příjmy, ale dostupnost péče klesá a její bezplatnost se stává iluzí. To se děje ve chvíli, kdy dopady demografického vývoje a nových technologií jsou teprve na obzoru. Pokud s tím rychle nezačneme něco zásadního dělat, tak na kvalitní, dostupné a bezplatné zdravotnictví můžeme zapomenout,“ varoval na listopadovém semináři v Poslanecké sněmovně odborník na zdravotnictví a někdejší ředitel FN Motol Pavel Vepřek.
Na semináři pak zaznělo, že zdravotnictví hrozí zanedlouho miliardové deficity a bez reforem by za 20 let dosáhly příjmy výše zhruba 600 mld. Kč, ovšem výdaje 800 mld. Kč, uvedl na semináři partner Advance Healthcare Management Institute a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň. Ten v podcastu Echo Pavla Štrunce upozornil na to, že z hlediska financí stojí pojišťovny lidé v seniorním věku trojnásobek toho, co musí vynaložit na lidi mladší 65 let. „Náraz“ podle něj nepřijde v jednom okamžiku, ale postupně.
Nabídka péče se tedy potřebuje zásadně proměnit nejen kvůli problému systém nadále financovat či personálně utáhnout, ale i kvůli změnám potřeb ve společnosti. V mezinárodním srovnání se ukazuje, že má Česko v řadě případů tak výrazné rezervy, že by bylo možné i radikálně snížit počet nemocnic. Prozatím se však mluví o mírnější verzi, tedy snaze o proměnu a určité omezení nabídky péče a její větší centralizaci, která by umožnila šetřit jak finance, tak lidské zdroje. Jak ale ukazují průzkumy, podobné změny, které roky naráží na politický odpor v krajích, jsou značně nepopulární i u samotných pacientů. Někteří odborníci však upozorňují, že bez řízených změn budou zbývat jen změny „živelné“, tedy některé nemocnice nebo jejich oddělení budou zkrátka končit kvůli nedostatku personálu.
Kromě zatím zjevně stále neprůchodného řešení ve formě transformace nemocniční sítě se skloňují další možné způsoby, jak dostat do zdravotnictví více peněz. Opět se tak vrací debata, jak dostat do systému více soukromých financí, tedy například skrze platby za nadstandardní péči či o potřebě dotáhnout systém zdravotních pojišťoven tak, aby získaly více pravomocí.
Lidé podle průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO) hodnotí nynější situaci ve zdravotnictví spíše jako průměrnou, osm z deseti dotazovaných ale podle autorů průzkumu cítí, že reforma současného zdravotnického systému je nezbytná. Ačkoliv přes polovinu lidí podporuje to, aby zdravotnictví směřovalo k větší vnitřní efektivitě, omezení počtu ordinací a nemocnic odmítá 71 procent respondentů. Většina respondentů (70 pct) podporuje finanční zvýhodnění lidí, kteří se chovají ohleduplně ke svému zdraví. Polovina lidí podporuje možnost vybírat si mezi nabídkami pojišťoven podle výše pojistného a úhrady péče.