AfD povzbudil „modrý zázrak“ ze Sonnenbergu, chce vlastního kandidáta na kancléře

Populistická Alternativa pro Německo (AfD) získala poprvé křeslo zemského rady, což je v Německu šéf okresu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD vítězství označuje s odkazem na stranickou barvu jako modrý zázrak v Sonnebergu. Sesselmannovi již pogratulovali oba spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.

Sesselmann podle volební komise získal 52,8 procenta hlasů, čímž duel s Köpperem vyhrál. Vítězství Sesselmannovi jen těsně uniklo v prvním kole volby před dvěma týdny, kdy pro něj hlasovalo 46,7 procenta.„Sonneberg zažil modrý zázrak. Robert Sesselmann je prvním zemským radou AfD v Německu. Srdečně mu gratulujeme a děkujeme rovněž našim podporovatelům a voličům – vy všichni jste psali historii,“ uvedla AfD na twitteru. Ke gratulacím se připojilo rovněž vedení strany.

O historickém dni psala i Weidelová. „Je to teprve začátek,“ dodala. Weidelová tento týden prohlásila, že AfD do parlamentních voleb v roce 2025 postaví svého kandidáta na kancléře.

„Srdečné blahopřání našemu prvnímu zemskému radovi Robertu Sesselmannovi a mnoho díků všem podporovatelům v předvolební kampani,“ napsal Chrupalla. Také podle něj je úspěch v okrese Sonneberg teprve začátek, který vyústí v obrat k lepšímu pro celé Německo. Sonneberg je s 57 000 obyvateli jeden z nejmenších okrsků v Německu.

Podobně mluvil šéf Afd v Durynsku Björn Höcke. „Následně se připravíme na volby na východě, kde můžeme skutečně způsobit politické zemětřesení,“ uvedl Höcke k blížícím se volbám v Durynsku, Sasku a Braniborsku.

AfD je v současné době na vrcholu popularity, k čemuž jí pomohly nespokojenost Němců s koaliční vládou kancléře Olafa Scholze a rovněž dopady složité mezinárodní situace po ruské invazi na Ukrajinu, které tvrdě doléhají na německé hospodářství. V celostátních průzkumech veřejného mínění dosahuje AfD okolo dvaceti procent, což ji v některých sondážích vyneslo na druhé místo za opoziční konzervativní unii CDU/CSU a před vládní sociální demokraty (SPD) kancléře Scholze.

Za popularitou AfD stojí neschopnost vládní koalice, ozývá se z CDU

„Spolková vláda rozděluje zemi. Má příliš mnoho témat a návrhů, které se v zemi nesetkávají se shodou,“ prohlásil generální tajemník CDU Mario Czaja v dnešním rozhovoru s televizí Phoenix. Poukázal také na to, že kampaň před volbami v Sonnebergu ovládla spolková témata, a nikoli ta regionální. Sesselmann právě na takový obsah kampaně vsadil, ačkoli pravomoci ke zvratu spolkové politiky zemský rada, tedy šéf okresu, nemá.

Šéf CDU Friedrich Merz odpovědnost za vysokou popularitu AfD dlouhodobě připisuje vládní koalici, kterou vedle SPD tvoří ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Merz poukazuje především na názorové pnutí mezi ekologickou stranou a liberály.

Takovou kritiku však vláda odmítá. Stejně tak vláda odmítla komentovat výsledky v Sonnebergu, kde Sesselmann ve druhém kole voleb porazil s 52,8 procenta hlasů Jürgena Köppera z CDU. „Bylo by neobvyklé, kdyby se spolková vláda vyjadřovala k volbám okresních radů,“ řekl na tiskové konferenci vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Poznamenal, že demokratické základy Německa jsou dostatečně silné a že v zemi je i vzhledem k pochopení obav lidí potřeba vést diskuze.

„Základní narativ AfD vždy býval postaven na tom, že existuje hrozba pro německou kulturu. Tato hrozba dlouho byla vnější, skrz migranty. Nyní existuje narativ, že hrozba už přichází i zevnitř skrz transformaci společnosti skrz klimatickou neutralitu, což je základní projekt koalice v Berlíně,“ uvedl pro DW politolog Johannes Hillje. upozorňuje, že společenský odpor k tepelným čerpadlům, o kterém informovalo i Echo24 zde, byl vodou na mlýn pro pravicové populisty.

Strach z extrémismu v Německu

V Německu s AfD ostatní parlamentní strany nechtějí spolupracovat, což zdůvodňují jejími krajně pravicovými postoji. Radikální proudy v AfD považuje za problém také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka. Ta totiž stranu právě kvůli podezření z pravicového extremismu sleduje. AfD s nálepkou extremistického hnutí nesouhlasí a tvrdí, že nemá v programu žádné radikální body a nijak nezpochybňuje německý stát.

BfV tento týden zveřejnil výroční zprávu, ve které za největší hrozbu německé demokracie označil právě pravicový extremismus. Počet přívrženců krajní pravice se loni meziročně skokově zvýšil takřka o 6000 na 38 800 lidí. Prudký nárůst souvisí především s tím, že BfV do výčtu poprvé zahrnul členy AfD.

Obavy z úspěchu AfD v Sonnebergu a z vysokých preferencí strany nijak neskrývá Schuster z Ústřední rady Židů v Německu. „Zvolení prvního kandidáta AfD do výkonné funkce mnou otřáslo,“ řekl v rozhovoru s listem Jüdische Allgemeine. „Hluboce mě to znepokojuje,“ dodal.

Schuster uvedl, že chápe, že ne každý volič AfD má krajně pravicové přesvědčení, ale o straně samotné se to říct nedá. „Strana, jejíž kandidáta zvolili, je podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) pravicově extremistická,“ řekl.