Povinná vojna v Česku není a nikdy nebyla na stole, zní od Černochové i Fialy

Slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky o zhoršující se bezpečnostní situací a nutnosti navýšení vojenských kapacit vyvolala mezi mnohými rozruch. Obdobná slova navíc přicházejí z Bruselu, kde evropští politici vzhledem k situaci na Ukrajině volají po zvyšováni výdajů na obranu a posilování obrany EU. Možnost obnovení povinné vojenské služby ale čeští politici rázně odmítli. Kabinet i Pražský hrad trvají na tom, že posílení obranyschopnosti musí být založeno na jiných formách zapojení občanů do armády, především na dobrovolnosti.

Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce upozornil, že ani po možném ukončení bojů na Ukrajině nelze očekávat, že by se Rusko stalo předvídatelnějším a přátelštějším vůči Západu. „Rusko tady zůstane. Rusko nebude bezpečnější vůči nám, nebude přátelštější a nebude předvídatelnější,“ zdůraznil.

Všichni do zbraně a na vojnu! 🪖 pic.twitter.com/tGy4HDVHRt

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) February 19, 2025

Podle něj je proto nezbytné dál navyšovat vojenské kapacity a zajistit, aby česká armáda byla schopná plnit své obranné úkoly. V současnosti se zvažuje navýšení počtu profesionálních vojáků na 37 500, nicméně Řehka upozornil, že vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborovým výsledkům nemusí být tento cíl reálně dosažitelný.

„Budeme muset požadavky obrany zabezpečit jinak, třeba nějakou novou formou vojenské služby. Může být povinná, může být třeba dobrovolná,“ naznačil možné scénáře. Současný model malé profesionální armády a omezených aktivních záloh podle něj nemusí být v budoucnu dostatečný.

Nikdy nebylo na stole

Členové kabinetu Petra Fialy ale Řehkovy nápady odmítli. „Paní ministryně i pan premiér již v minulosti veřejnost opakovaně ujistili, že zavedení povinné vojenské služby se neplánuje a není ani v tuto chvíli předmětem žádného jednání,“ sdělil deníku Echo24 za ministryni obrany Janu Černochovou i premiéra mluvčí resortu David Šíma v reakci na spekulace o možných změnách v obranné politice.

Řehkovy požadavky kritizoval například také bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Vyhlašovat povinnou vojenskou službu není jeho role. Vojáci nerozhodují o účelu, typu a velikosti armády,“ řekl. Zaorálek také zkritizoval situaci na resortu obrany, kde se často spekuluje o tom, že si politická část a vojenská příliš nerozumí. „Obě složky na sebe pouze nepřetržitě štěkají,“ dodal.

Prezident Petr Pavel se k otázce možného navýšení kapacit armády vyjádřil v debatě na sněmu Rady vysokých škol. Zdůraznil, že vláda musí hledat modely, které budou pracovat s dobrovolností a zároveň zajistí dostatečné obranné kapacity. „U zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností,“ prohlásil.

Jako možnou inspiraci zmínil skandinávské státy, kde sice existuje povinná vojenská služba, ale díky vysokému společenskému uznání se jí účastní převážně dobrovolníci. „Chce to ale opravdu pracovat s tím, co je dneska občas odsunuto do pozadí, a to je služba svojí zemi. Dát jí dostatečné společenské ocenění,“ míní Pavel.

Například v Norsku mají mladí lidé možnost absolvovat roční službu s opcí na prodloužení o dalších šest měsíců. „Má to pro ně poměrně velký dopad, protože u jakékoli žádosti o další uplatnění v práci, pokud mají v životopise, že sloužili své zemi, tak jim to výrazně zvyšuje šance na zaměstnání,“ upozornil prezident.

Fiala: Návrat k povinné službě nic nepřinese

Premiér Petr Fiala v nedávném rozhovoru důrazně odmítl možnost zavedení jakékoli formy povinné vojenské služby. „Návrat nějaké formy povinné vojenské služby není cestou, kterou by Česko mělo jít. Nic by to podle něj nepřineslo,“ uvedl.

Místo toho vláda podle Fialy sází na posílení profesionalizace armády a rozšíření konceptu aktivních záloh. „Jsem přesvědčen, že máme pokračovat v budování profesionální armády. Máme dělat to, co dělá naše vláda, tedy modernizovat ji a modernizovat ji rychle,“ dodal premiér.

Vláda také plánuje zvýšit počet příslušníků aktivní zálohy, který by měl do roku 2030 dosáhnout 10 000 osob. Fiala zdůraznil, že je třeba hledat způsoby, jak do armády přilákat více lidí dobrovolně.

Budoucnost české armády: nové modely a možné změny

Podle aktuálních plánů by česká armáda měla do roku 2030 disponovat 30 000 profesionálními vojáky a 10 000 příslušníky aktivních záloh. Nyní je v armádě přibližně 23 600 vojáků a za posledních pět let přibylo zhruba tisíc nových rekrutů.

Plán na zvýšení počtu vojáků na 37 500 vychází z aktualizace cílů výstavby armády, která by měla být schválena letos. V horizontu přibližně deseti let by tedy armáda měla narůst o dalších 14 000 lidí.

Řehka upozorňuje, že dosažení tohoto cíle nemusí být snadné a bude nutné hledat nové modely zapojení občanů do obrany země. „Budeme muset zvážit, jaký jiný model armády nastavit,“ uvedl.

Jednou z možností je vytvoření tzv. rámcových jednotek, které by bylo možné rychle doplnit v případě krize prostřednictvím mobilizace. Podle Řehky je nutné otevřeně debatovat o tom, jaká cesta bude pro Česko nejvhodnější.