Asteroid, který vyhubil dinosaury, se „schovával“ někde za Jupiterem, vyplývá ze studie

Nová studie publikovaná v časopise Science přináší průlomová zjištění o původu asteroidu, který zahubil dinosaury. Výzkum ukázal, že šlo o tzv. C-typ asteroid, tedy uhlíkatý asteroid, který vznikl ve vnějších částech sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Jupiteru. Informuje agentura Reuters.

„Před 66 miliony let došlo k události, která navždy změnila historii života na Zemi. Obří asteroid, o průměru 10 až 15 kilometrů, narazil do poloostrova Yucatán v Mexiku a způsobil katastrofu globálních rozměrů. Tento náraz vyhladil zhruba tři čtvrtiny všech druhů na Zemi, včetně dinosaurů, a ukončil tak období křídy,“ píše agentura.

Tento objev řeší dlouhodobou debatu o původu asteroidu, který dosud nebyl přesně znám. „Projektil z okrajů sluneční soustavy zpečetil osud dinosaurů,“ uvedl geochemik Mario Fischer-Gödde z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který je hlavním autorem studie.

Když asteroid dopadl na Zemi, vytvořil obrovský kráter Chicxulub, který má průměr 180 kilometrů a hloubku 20 kilometrů. Tento dopad způsobil rozšíření trosek asteroidu po celé planetě, což je stále patrné v globální vrstvě jílu, která obsahuje vzácné kovy, jako jsou iridium, ruthenium, osmium, rhodium, platina a palladium. Tyto kovy jsou na Zemi vzácné, ale běžně se vyskytují v asteroidech, což potvrzuje mimozemský původ vrstvy.

Výzkumníci se zaměřili na izotopy ruthenia, které mají specifický poměr v jílové vrstvě. Tyto izotopy odpovídají těm, které jsou nalezeny u uhlíkatých asteroidů, což poskytlo klíčový důkaz pro určení původu dopadajícího tělesa. „Ruthenium je v tomto kontextu zvláště užitečné, protože izotopový podpis v jílové vrstvě je téměř výhradně tvořen rutheniem z impaktoru a ne z pozadí sedimentu,“ vysvětlil geovědec a spoluautor studie Steven Goderis z Vrije Universiteit Brussel v Belgii.

C-typ asteroidy jsou jedny z nejstarších objektů ve sluneční soustavě a představují stavební bloky vnějších planet, jako jsou plynní obři a ledové planety. Po svém vzniku ve vnější sluneční soustavě mohl tento asteroid později migrovat směrem dovnitř, kde se stal součástí hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. „Všechny meteority, které padají na Zemi, a které jsou fragmenty jak C-typ, tak S-typ asteroidů, pocházejí z pásu asteroidů. Proto se zdá nejpravděpodobnější, že i impaktor z konce křídy pochází z tohoto pásu,“ dodal Fischer-Gödde.

Tato nová zjištění nejenže přinášejí hlubší porozumění událostem, které vedly k vymření dinosaurů, ale také upozorňují na vzácnost takovýchto kolizí s uhlíkatými asteroidy. Ze zkoumaných vzorků pěti jiných asteroidových dopadů, které se odehrály mezi 37 miliony a 470 miliony lety, bylo zjištěno, že všechny byly S-typu, což ilustruje, jak vzácný byl dopad C-typu asteroidu.

Následky této srážky byly devastující. Kromě dinosaurů zanikli také létající plazi, jako byli pterosauři, velcí mořští plazi a mnoho druhů mořského planktonu. Savci však tuto katastrofu přežili, což jim umožnilo postupně ovládnout pevninu a vytvořit podmínky pro vznik lidského druhu zhruba před 300 000 lety.

„Myslím, že bez této kosmické náhody by se život na naší planetě vyvíjel zcela jinak,“ uzavírá Fischer-Gödde, čímž zdůrazňuje význam této klíčové události pro historii života na Zemi.