Je dost smutné slyšet, že nyní už bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela předváděl i v souvislosti se stavbou Dukovan to, co předváděl kdykoli jindy.
Foto: Shutterstock
1
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
Nedávno jsme na těchto místech psali o všech zásadních úskalích dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Tedy o tom, jak je celý tendr napadán za všech stran, jak česká vláda i ČEZ jako investor mlčí a daňoví poplatníci (zároveň spotřebitelé v budoucnu, doufejme, vyrobené elektřiny) čekají, jestli zaplatí hodně, nebo ještě víc. Do toho je tady český průmysl a české firmy, které se do jaderného projektu mají zapojit – a které teď netuší, na čem jsou. A kromě toho by nám neměly uniknout nedávné výroky stínového ministra průmyslu Karla Havlíčka z ANO.
Tuzemský průmysl měl mít (tedy stále má mít) 60procentní podíl na zakázce, což se v tuto chvíli zdá jako nereálný slib. Takže se firmy docela logicky ptají, jestli se za ně vláda postaví. V tuto chvíli je tendr ve fázi, kdy ho u antimonopolního úřadu napadli vyloučení Američané i neúspěšní Francouzi. A čeká se na jeho verdikt. Stejně tak se čeká na to, jestli se Evropská komise pustí do prošetřování tendru na Dukovany vzhledem ke stížnosti francouzské EDF. A lze se domnívat, že ano – vzhledem k tomu, jaké mají Francouzi v Evropě postavení a jaké páky mohou použít. Zcela logicky si nepřejí vstup Korejců na evropský jaderný trh, a jak říká vedení EDF, v sázce je mnohem víc než jen Česká republika, protože o spuštění jaderného programu uvažuje řada dalších evropských zemí. Proč si sem pouštět konkurenci z úplně jiného, asijského trhu?
EDF argumentuje tím, že korejská vláda by mohla na dodávku nových bloků poskytnout firmě KHNP státní podporu, aby byla schopná dodržet nabízenou cenu. Právě kvůli lepší ceně a zárukám byla dle české vlády korejská nabídka ve všech směrech lepší. Pokud ale Brusel začne s prošetřováním tendru, bude to na dlouho. Nejpozději v březnu se má přitom podepsat s preferovaným dodavatelem, tedy KHNP, smlouva. Alespoň to i nadále tvrdí vláda. A v této situaci ani nemáme zažádáno u Komise o notifikaci na druhý blok. Prý je v plánu až na začátku roku následujícího. Nemáme ani model financování druhého bloku, který vláda slibovala do prosince.
Tuzemské firmy a podnikatelské svazy se tedy bojí, že to, co měly ohledně své účasti přislíbeno, vůbec nebude. Zastávají názor, že i když je výběr Korejců vzhledem k tomu, že se pohybujeme na evropském trhu, zvláštní a Francouzi do toho celého skutečně mohou „hodit vidle“, smlouva s KHNP by se v březnu měla podepsat. I když nebude notifikace a i když bude probíhat šetření tendru. To je dost riskantní postup.
Je také dost smutné slyšet od nich, že nyní už bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela předváděl i v souvislosti se stavbou Dukovan, co předváděl kdykoli jindy. Tedy absolutní nezájem, povýšenost a ignorování například důležitých schůzek. Jenže dostavba dukovanských bloků má být největší investicí a nejdražší zakázkou v historii Česka a něco je opravdu špatně, jestliže Síkelovi nestálo za to scházet se a mluvit s lidmi, kteří k tomu mají co říct a hlavně mají zkušenosti.
Síkelu nahradil na postu ministra Lukáš Vlček, ze kterého mají zainteresované podnikatelské skupiny dle svých slov radost. Přesněji mají radost z toho, že jeví zájem o tom s českým byznysem mluvit. A také samozřejmě oceňují, že Vlček jim slibuje pojistit alespoň 60procentní účast českých firem přímo v kontraktu, a ne formou memorand.
I od dotčených skupin z byznysu stále zaznívá myšlenka (a snad i přání), že ještě za současné vlády by mohlo dojít k zestátnění ČEZ. Tedy bavme se především o možnosti, že nové bloky by měla stavět plně státní firma. A tou společnost Elektrárna Dukovany II, která má stavět, není. Je stoprocentní dceřinou společností ČEZ, což znamená, že má stejnou akcionářskou strukturu, tj. zhruba procentní podíl mají minoritní akcionáři. A ti mají nést riziko této obrovské jaderné investice.
Tím se dostáváme k tomu, co řekl Karel Havlíček a co by mělo být tématem číslo jedna: ČEZ není kapitálově vybaven na to, aby se pustil do stavby až dvou jaderných bloků. A znovu poukázal na to, proč vláda Petra Fialy nekonala, když premiér mluvil v roce 2022 o tom, že plán restrukturalizace ČEZ by měl být hotový do poloviny roku 2023. A byla k tomu vhodná příležitost – vzhledem k energetické krizi a vysokým cenám elektřiny. Místo toho se současná vláda pokusila protlačit novelu zákona o přeměnách obchodních společností, tzv. lex ČEZ, aby snáze vytěsnila minoritní akcionáře. To jí nakonec shodila ze stolu sněmovna.
Proč jsme se dostali do situace, kdy stínový ministr působí příčetněji a mluví srozumitelněji než celá vláda dohromady? A proč vláda Petra Fialy nekonala, když měla, a nedodržela, co slíbila? Babišovo hnutí si, zdá se, bude umět získat i voliče současné koalice, zklamané z toho, jak se vláda zachovala k soukromému kapitálu – a stejně tak promarnila šanci jednou provždy otázku ČEZ vyřešit. Je to škoda.
00:02
