Kde bereme jistotu, že migrační pakt neobsahuje žádné kvóty?

Minulý týden (v dubnu 2024) Evropský parlament těsně odhlasoval tzv. migrační pakt. Málem bychom se o tom nedověděli, nebýt pokřiku opozice doma a ovšem blížících se eurovoleb, kdy o migračním paktu byli přinuceni v televizní debatě (CNN Prima News) diskutovat i lídři českých uskupení kandidujících do europarlamentu.

Nad paktem není zjevně shoda v řadách vládní koalice, ačkoli vláda osobou ministra vnitra Víta Rakušana loni v létě pakt na rozhodující radě ministrů podpořila. Před dvěma měsíci, kdy se text lehce pozměněný z jednání s europarlamentem do Rady vrátil, už se jen zdržela hlasování. Tímto způsobem se jí podařilo zaujmout odstup od dohody ve chvíli, kdy už její zdar nemohla ohrozit, ani kdyby chtěla. Nikdo se nenamáhal veřejnosti řádně vysvětlit, proč vláda učinila tento krok stranou, jaké změny prosazené europoslanci ji tak iritovaly. Prý to bylo změkčení podmínek v detenčních vazbách, kde by se měli nelegálové soustřeďovat po vstupu do Evropské unie, a prodloužení lhůt pro vyřizování žádostí.

Tomuto obsahovému výkladu konkuruje výklad reálpolitický, podle něhož si koalice Spolu s nějakým zpožděním uvědomila, že když vicepremiér Vít Rakušan loni v červnu na radě ministrů vnitra pakt odsouhlasil, podepsal se pod něco, co vnitropoliticky půjde hájit jen stěží. Části vládního tábora hlavně nechtěly, aby pakt a jeho kontroverzní místa budily jakoukoli pozornost. Předsednictvo ODS se pokoušelo (neúspěšně) donutit svůj poslanecký klub v Evropském parlamentu, aby pakt když ne přímo podpořil, tak se aspoň zdržel hlasování a hlasy proti paktu neupozorňoval na to, že tu bylo právě přijato cosi sporného. Manévr s vymlčením ale nevyšel.

Podhoubím, z něhož Pakt o migraci a azylu vyrostl, je faktický souhlas s masovým přistěhovalectvím do Evropy, které by jen bylo dobré přesměrovat z divokého řečiště, jímž je nelegální migrace, do regulovanějších vod. Tedy méně převaděčů a chatrných člunů ve Středozemním moři a více migrace řízené. Tu divokou migraci, která zbude, je pak žádoucí buď vracet – a tím kazit obchody pašerákům –, anebo aspoň migranty po EU rozprostřít tak, aby frontové země typu Itálie nenesly celou zátěž. Když obrysy paktu vznikaly, bylo už zřejmé, že zátěž, kterou je třeba rozdělit na vícero zad, nebude malá. Za rok 2022 byl v EU podán asi jeden milion žádostí o azyl, dvakrát víc než o rok dřív.

Na otázku, jestli v paktu dostaneme přibaleny kvóty, jsou dvě protichůdné odpovědi, a samozřejmě nemohou platit obě najednou. Že České republice žádné kvóty nehrozí, tvrdí především ministr vnitra Vít Rakušan. Proti fámám o tom, že k nám EU začne přidělovat běžence, vnitro před časem dokonce nakupovalo reklamní plochy ve městech a u drah. Opoziční politici Andrej Babiš i Tomio Okamura trvají na tom, že kvóty se skrze migrační pakt vracejí. Při bližším pohledu do textu zjišťujeme, že odpověď není jednoznačná a že o tom, jestli má pravdu Rakušan, nebo Okamura, rozhodnou teprve život a právní praxe.

Celý text si můžete přečíst ve speciálu Best of Echo 2024. Koupit si jej můžete ZDE