Mírová dohoda: Ruská zmrazená aktiva by mohla jít na obnovu Ukrajiny

Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit.

Myšlenka, že by Rusko mohlo souhlasit s použitím zmrazených peněz na pomoc při obnově válkou zdevastované Ukrajiny, nikdy dříve nezazněla a mohla by poskytnout pohled na to, v čem je Moskva ochotna udělat kompromis, podotkla agentura. Světová banka před rokem odhadovala, že poválečná obnova země vyjde na 486 miliard dolarů (asi 11,65 bilionu Kč).

Reuters nedokázal zjistit, zda se o myšlence použití zmrazených ruských aktiv jednalo již tento týden na první oficiální americko-ruské schůzce v Rijádu. Rusko ovšem dříve přirovnávalo západní plány na použití ruských aktiv na pomoc Ukrajině k loupeži.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí a Bílý dům na žádost o vyjádření zatím nereagovaly na žádosti o komentář. Britské ministerstvo zahraničí vyjádření odmítlo.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Spojené státy a jejich spojenci zakázali transakce s ruskou centrální bankou a ministerstvem financí, čímž zablokovali ruská aktiva ve výši 300 až 350 miliard dolarů. Většinou jde o evropské, americké a britské vládní dluhopisy držené v evropském depozitáři cenných papírů, připomíná Reuters.

Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o konci války jsou nyní ve velmi rané fázi, v Moskvě se ale vynořila myšlenka, že by Rusko mohlo navrhnout použití velké části zmrazených rezerv na obnovu Ukrajiny jako součást možné mírové dohody, napsal Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené s touto věcí. Zdroje hovořily pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti otázky, navíc úvahy jsou pouze předběžné.

Moskva a Washington se snaží ukončit válku Ruska proti Ukrajině v době, kdy Trump požaduje přístup USA k ukrajinským nerostům, kterými má podle jeho představ Kyjev splatit podporu Washingtonu. Rusko požaduje, aby Kyjev stáhl své síly z ukrajinského území, na které si Moskva činí nárok, a zřekl se ambice vstoupit do NATO. Ukrajina žádá stažení ruských sil z celého svého území a bezpečnostní záruky od Západu. Trumpova administrativa tvrdí, že Ukrajina má nerealistické, „iluzorní“ cíle.

Jeden zdroj znalý diskusí v Moskvě uvedl, že Rusko by mohlo akceptovat, aby v rámci mírové dohody a za odpovídajících záruk byly až dvě třetiny rezerv určeny na obnovu Ukrajiny. Zbývající třetina by mohla být vynaložena na obnovu okupovaného území na východě Ukrajiny, které nyní Moskva považuje za součást Ruska, uvedl zdroj. Jiný zdroj tvrdil, že Moskva by souhlasila s použitím peněz na obnovu Ukrajiny, ale že je příliš brzy na to říci, jak by se aktiva mohla rozdělit. Dva zdroje upozornily, že je důležité diskutovat o tom, které společnosti získají příští zakázky na rekonstrukci. Jiný zdroj, blízký Kremlu, ale přímo nezapojený do diskusí, uvedl, že Rusko bude stále požadovat odmrazení aktiv v rámci postupného uvolňování sankcí.

Zmrazená ruská aktiva byla předmětem intenzivní debaty na Západě. Někteří navrhovali, aby byla v podstatě poskytnuta Ukrajině prostřednictvím „repatriačního úvěru“.