Schillerová pilně oprašuje EET, chystá i mobilní aplikaci. Podnikatelé začínají otáčet

Hnutí ANO se netají tím, že pokud by se po letošních zářijových volbách znovu ocitlo ve vládě, zrušilo by řadu kroků současného kabinetu. Jedním z nich je znovuzavedení Elektronické evidence služeb, která se stala symbolem vlády Andreje Babiše a kterou jeho nástupce Petr Fiala při nástupu smetl ze stolu. ANO tvrdí, že se z minula poučilo. Nová podoba systému, označovaná jako EET 2.0, má být modernější, uživatelsky přívětivější a především méně nákladná pro podnikatele. Zatímco někteří podnikatelé a svazy varují před zbytečnou byrokracií a zásahy do svobody podnikání, objevují se teď i hlasy, které návrat evidence vítají. Kvůli šedé ekonomice.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zdůrazňuje, že nová verze EET bude reagovat na nedostatky původního systému a přizpůsobí se moderním trendům. „Nová EET bude postavena na nejmodernějších systémech. Chceme, aby odpadla povinnost tisknout účtenku, aby nebylo potřeba mít neustálé on-line připojení. Aby to opravdu nikoho nestálo ani korunu. Kdo má pokladnu, využije tu svou. Kdo má chytrý telefon, stáhne si autorizovanou aplikaci zdarma,“ sdělila Schillerová deníku Echo24.

Technické řešení je podle ní zatím ve fázi příprav a diskusí, které bude nutné sladit se systémy Finanční správy. „Poučíme se z veškeré kritiky, která na EET 1.0 byla. Chceme vytvořit jednoduchý a udržitelný systém, který podnikatelům ušetří náklady a čas,“ doplnila.

Podpora podnikatelských svazů

Návrat EET v moderní podobě možná poněkud překvapivě vítají některé svazy, které upozorňují na nutnost boje proti šedé ekonomice. „Proč všechny relevantní asociace a svazy podporují modernizaci a znovuzavedení EET? Už nás totiž nebaví, jak stát přihlíží šedé ekonomice a místo postihování podvodníků buzeruje slušné podnikatele nesmyslnými kontrolami,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Podobně se vyjádřil Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR), který EET dlouhodobě podporuje. „AHR ČR systém EET od počátku podporovala, a to právě z důvodů rovného postavení podnikatelů na trhu, jako je například přihlášení k plátci DPH. EET fungovalo bez větších technických problémů a jeho zrušení bylo spíše politickým rozhodnutím než výsledkem racionální diskuse,“ řekl Stárek. Dodal však, že by měl být nový systém rozšířen na všechny oblasti podnikání, nejen na obchod a služby.

Na druhé straně barikády stojí odpůrci EET, kteří ho považují za nástroj omezující svobodu podnikání. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizuje návrh ANO jako populistický a marketingový. „‚Kupte si EET 2.0 – je levné, vydělá každý‘ je příkladná ukázka politiky hnutí ANO. Líbivé, marketingové, bez obsahu, ale se ‚zaručeným‘ ziskem pro všechny. Jako podomní prodejci hrnců,“ glosoval Stanjura.

Radomil Bábek z Podnikatelských odborů označil EET za nástroj sloužící k šmírování podnikatelů. „Stát má dostatek jiných nástrojů ke kontrole daňové kázně, EET je zcela zvrácený systém. Výrazně zvýhodňuje velké firmy a korporace oproti malým podnikatelům. Stát nikdy neprokázal, že by EET mělo nějaký ekonomický přínos,“ uvedl Bábek.

NKÚ: Zrušením EET ztratil stát kontrolní nástroj

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z loňského roku upozornila, že zrušením EET přišel stát o významný nástroj pro kontrolu daňových úniků. „Správci daně ztratili jeden z významných nástrojů pro odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci,“ uvádí NKÚ.

Podle Finanční správy umožnila EET mezi lety 2017 a 2022 registrovat více než 7 000 subjektů, které překročily zákonný limit pro registraci k DPH. Po zrušení systému však počet registrací výrazně poklesl.

Platby hotovostí versus kartou

Zrušení EET také rozvířilo debaty o platebních metodách. Podle některých expertů a podnikatelů se po zrušení EET zvýšil počet míst, kde podniky akceptují pouze hotovostní platby, což znevýhodňuje zákazníky preferující platby kartou.

Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje před zavedením povinnosti přijímat platby kartou, kterou někteří považují za alternativní nástroj ke sledování ekonomických toků. „Podniky by si měly nadále svobodně volit, jak chtějí platby přijímat. Povinné přijímání karet by bylo potlačením svobody podnikání a jakousi měkčí verzí EET,“ uvedl Kovanda. V mezidobí ale některé banky nabídly alternativní způsoby placení, v oblibě jsou především QR kódy, existují ale i metody přiložení jednoho telefonu k druhému nebo platba přes telefonní číslo.

Elektronickou evidenci tržeb stát zavedl 1. prosince 2016 s cílem omezit daňové úniky a narovnat podnikatelské prostředí. Na jaře 2020 byla ale kvůli koronavirové pandemii přerušena a k 1. lednu 2023 přestala platit úplně. Zrušení EET navrhl Fialův kabinet, který označil systém za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát, a to kvůli nákladům na jeho správu.

Dlouhodobě se také řešilo, kolik vlastně EET státu reálně vyneslo. Původce nápadu, expremiér Babiš na počátku projektu hovořil o vyšších desítkách miliard korun ročně, což se však nikdy nepotvrdilo. Alena Schillerová pak v roce 2022 prohlásila, že kabinet ztratil právo říkat lidem, že nemá dost peněz na pomoc občanům, když se vzdal pravidelného příjmu ve výši 13 miliard korun.