Ženy už netouží po kariéře. Vědecká studie vzbudila ve Švýcarsku vlnu nevole
ŽENY A VĚDA
Výsledky studie socioložky Katji Rostové a ekonomky Margit Osterlohové z univerzity ve švýcarském Curychu vzbudila bouři nevole. Závěry analýzy totiž poukazují na to, že primární touhou žen už není budovat kariéru, ale spíše pocit svobody a starání se o rodinu. Na adresu vědkyň vznikla dokonce poslaly jejich kolegyně ze stejné univerzity protestní dopis v souvislosti s tím, že studie nebyla napsána „dostatečně citlivě“.
Studie se věnuje termínu „děravé potrubí“, který popisuje skutečnost, že podíl žen ve firmách a ve vědě a výuce klesá tím více, čím vyšší je hierarchická úroveň. Tento jev existuje i přes stále vyšší vzdělání žen a je interpretován jako výraz preference mužů v profesním životě. V německy mluvících zemích více než polovinu bakalářských titulů na vysokých školách získávají ženy, ale pouze 22 procent profesorských míst v Německu zastávají ženy. Ve Švýcarsku je to 23 procent.
Socioložka Katja Rostová a ekonomka Margit Osterlohová, se pokusily zjistit příčiny „děravého potrubí“ na svých curyšských institucích, univerzitě a Švýcarském federálním technologickém institutu. Chtěly zjistit, jakou roli hrají nejčastěji faktory jako jsou tradiční genderové normy, mateřství, sexismus, „údajný nedostatek brilantnosti a geniality“ nebo vzhled žen. Testovaly tezi, zda „menšinové postavení ve skupině obecně vede ke kariérnímu znevýhodnění“, píše německý portál Die Welt.
Celkově analyzovaly statistiky svých vzdělávacích institucí za posledních deset až patnáct let. Kromě toho se vědkyně ptaly asi 10 000 curyšských studentů na jejich kariérní ambice, představu o rodině, výběr partnera, touhu po dětech, očekávaný počet dětí a jejich zájem o práci na částečný úvazek.
Rostová a Osterlohová popisují klíčové závěry studie jako „zcela nečekané“. Jejich hypotéza, že ženám je upírán postup tam, kde jsou v jasné menšině, se nepotvrdila, ukázal se pravý opak, tedy že čím vyšší je podíl žen v bakalářském studiu, tím výraznější je ‚děravost potrubí‘,“ píše Die Welt.
Vědkyně nenašly žádný důkaz o „diskriminaci žen v důsledku efektu statusové skupiny“. Osterlohová a Rostová uvádí, že tyto výsledky vysvětlují omezený úspěch současných postupů pro rovnost žen a mužů“, jako jsou kvóty a prorodinná politika. Jako důvod „děravého potrubí“ studie uvádí, že ženy se o kariéru zajímají o něco méně než muži. Pouze 23 procent všech studentek v klasických „ženských oborech“, jako je psychologie a veterinární medicína, a 28 procent v „mužských oborech“ usiluje o „manažerskou pozici s personální odpovědností“.
Nezapadá to do pohledu na svět, říká vědkyně
Mnoho studentek podle průzkumu spoléhá na partnera, který je starší a úspěšnější než ony, 43 procent studentek „ženských oborů“ chce po založení rodiny pracovat na poloviční úvazek, 38 procent ještě méně nebo vůbec – pouze 19 procent by pracovalo na plný úvazek. U mužů v „ženských oborech“ jsou srovnatelná procenta, čísla se liší jen nepatrně a to i v „mužských oborech“. Údaje lze interpretovat tak, že touha po kariéře, vedoucí pozici a odpovědnosti není u mladých žen příliš výrazná – ale ani u mužů již není tak silná, jak se běžně předpokládá. Více o závěrech studie se dozvíte ve článku Terezy Matějčkové v Týdeníku Echo.
Na sociálních sítích i v médiích se objevily přehnané interpretace závěrů studie. Například švýcarský list Sonntagszeitung informoval o studii s titulkem „Většina studentek by raději měla úspěšného muže, než aby dělala kariéru“. Další zpravodajská média následně tuto interpretaci převzala, píše Die Welt s tím, že právě takto vznikla velká vlna kritiky na obě autorky studie. Část kritiky byla konstruktivní, týkala se například metodologie použité při průzkumu či příliš sugestivních otázek v dotazníku, další část ale směřovala osobně na obě autorky, včetně protestního dopisu, který vědkyním zaslalo více než 90 švýcarských profesorek, v němž si stěžují, že se studentky cítí ponížené.
Na Twitteru následovaly výzvy, aby profesorky nedostávaly s podobnou studií prostor. Ke studii se na svých webových stránkách vyjádřilo i vedení univerzity s tím, že kritika vědecké práce je součástí akademické práce, nesouhlasí ale s ostrou kritikou od lidí, kteří se v oboru nepohybují.
Osterlohová zveřejnila minulý týden komentář na švýcarském serveru Nebelspalter. V něm mimo jiné reaguje na kritiku ze strany kolegyň z akademické obce. „Nikde není ani zmínka o tom, že jsme odpovídaly na přesnou výzkumnou otázku: Jak je možné, že na univerzitě klesá podíl žen s každým kariérním stupněm a že se tento rozdíl zvyšuje, čím větší je podíl žen v daném oboru?“ uvádí Osterlohová. „Ať už dotyčné profesorky náš článek četly, nebo ne – většina z nich ho zřejmě nečetla, ačkoli byl všem na vyžádání zaslán – výsledek nezapadá do jejich pohledu na svět, v němž ženy musí být oběti,“ míní Osterlohová.
„Co se to děje, když se lidé na vrcholu vzdělávací hierarchie musí obávat, že výsledky výzkumu jdou proti duchu doby? Když se hranice toho, co lze říkat, a tedy i myslet, posouvají stále těsněji? Když mechanismy mainstreamového vzrušení vedou k tomu, že autonomie vědy ustupuje do pozadí? Když dnes člověk, jako já, musí být emeritní nebo v důchodu, aby mohl jít proti duchu doby, aniž by mu to uškodilo?“ dodává Osterlohová.
„Není pochyb o tom, že ženy jsou v mnoha oblastech oběťmi a že existuje řada genderových předsudků. Ale je třeba připustit, abychom čistě vědeckými metodami konstatovali, že se situace na univerzitách hodně změnila k lepšímu. A také musí být dovoleno říci, že vedle mnoha ambiciózních žen na univerzitách jsou i takové, pro které je rodina důležitější než kariéra,“ dodala.
Celý text Terezy Matějčkové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
