OBRAZEM: Česko vzpomíná na okupaci v roce 1968. Podívejte se na unikátní fotografie

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Památku padlých uctí pietní akty v Praze, Liberci, Brně i dalších městech. Přinášíme vám exkluzivní fotografie fotografa Josefa Ráže, který je pořídil v centru Prahy 21. srpna, když se sovětská armáda valila do centra Prahy. Autorovým perimetrem byly Příkopy, Staroměstské a Václavské náměstí, ale hlavně okolí rozhlasu na Vinohradské třídě.

Fotografie deník Echo24 přinesl exkluzivně poprvé v roce 2018. Ráž se rozhodl staré filmy zpracovat a snímky zveřejnit až s odstupem půl století a některé z nich byly k vidění na tehdejší výstavě Sovětská invaze – srpen 1968 v Praze na Staroměstské radnici, kterou připravila fotografka Dana Kyndrová.

V srpnu 1968 žil Josef Ráž v Praze kousek od Václavského náměstí. V den okupace sovětskými vojsky ho vzbudil rachot jedoucích tanků a letadel. Nevěděl, co se děje, a tak se vydal ven a začal pořizovat snímky, které i po padesáti letech vzbuzují emoce. Na Václavském náměstí si tehdy všiml ruského vojáka, který hlídal tank a vypadal příšerně. „Mluvil jsem rusky a dal se s ním do řeči. Vylezlo z něj, že ten den, 21. srpna, mu je osmnáct let,“ vzpomínal Josef Ráž pro Echo24.

Mladíka se zeptal, jestli něco nepotřebuje. Ten odpověděl, že vodu. „Těžko se to dneska vysvětluje, ale dejte někomu z okupantů láhev vody v té atmosféře. Zaprvé tenkrát nebyly žádné pet lahve, jen plastové láhve na destilovanou vodu. Jednu jsem obstaral, tak jsme z toho vylili destilovanou vodu a natočili tam obyčejnou. Postavil jsem ji na zem, okamžitě to pochopil. Unaveně a tiše rusky řekl: „Mnohokrát vám děkuji.“ Z dálky jsem ho pozoroval, jak to vypil na ex,“ dodal Ráž.

Týdeník Echo: Nejkrásnější bad boy. Alain Delon a jeho nezhojené zranění od rodičů

Jiný nezapomenutelný moment se odehrál před budovou rozhlasu, které se ten den proměnila ve válečnou zónu. Chtěl přes vojáky sedící před rozhlasem na transportéru vyfotit vojáky, budovu rozhlasu a hvězdu na jeho střeše. „Zrovna v momentu, kdy jsem chtěl exponovat, přišel nějaký mladík kolem osmnácti let a stoupl si přede mě. Plácl jsem mu do nohy, do lýtka, aby mi uhnul,“ řekl Ráž v dokumentu Tanky v zlatém městě z roku 2009. V tom okamžiku ale na Ráže a mladíka jeden ze sedících vojáků vystřelil. „Došlo mi, že ti kluci střílí po mně. Bohužel za fotografii, kterou jsem nakonec nepořídil, zaplatil tento chlapec životem,“ dodal.

Pietní akce po celém Česku

Právě u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze se jako již tradičně uskutečnil pietní akt s kladením věnců za účasti prezidenta Petra Pavla, premiéra Petra Fialy, předsedy Senátu Miloše Vystrčila či pražského primátora Bohuslava Svobody (všichni ODS).

Úřad vlády si výročí vpádu vojsk připomene i promítáním filmu Vlny, jehož děj se odehrává na pozadí událostí kolem Československého rozhlasu koncem 60. let. Pozvání na večerní projekci s účastí režiséra přijal i prezident Petr Pavel.

V Praze se ve středu budou k výročí okupace konat také další akce, například festival NeverMore 68, letos s podtématem „ženy disentu“. Lidé si tam budou moci poslechnout příběhy pamětnic či zhlédnout výstavu. Festival návštěvníkům nabídne koncerty, projekci dokumentů nebo debaty a rozhovory, k vidění bude i sovětský tank s invazním pruhem. Výročí připomene i prezentace bronzového památníku sochaře Jiřího Sozanského na nábřeží u Muzea Kampa, akci doprovodí kytarista Michal Pavlíček.

Echo SALON: Je kultura na Slovensku v ohrožení? „O normalizaci nejde. Pravda bývá uprostřed“

V Brně ve středu k výročí okupace odhalí v Merhautově ulici pamětní desku, zúčastní se primátorka Markéta Vaňková (ODS) a starosta městské části Brno-sever Martina Maleček (hnutí SOL). V Liberci je naplánováno tradiční pietní shromáždění u Pomníku obětem okupace 1968. Od 17:00 bude na náměstí Dr. E. Beneše koncert s písněmi Karla Kryla v úpravě Davida Watzla.

Svou pietu organizuje také Prostějov, který si připomíná nejen samotný 21. srpen, ale také 25. srpen, kdy byly při průjezdu rozsáhlé kolony sovětských jednotek zastřeleny tři osoby a dalších devět těžce zraněno.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu v Československu na dalších téměř 20 let – tzv. Palachův týden se konal od 15. ledna 1989. I v tomto roce se pak 21. srpen stal dnem protestů, které se staly jednou z předzvěstí listopadových událostí, které nakonec vedly k pádu totalitního režimu.