Trumpův pokus rozříznout gordický uzel Blízkého východu

KOMENTÁŘ

Trumpův pokus rozříznout gordický uzel Blízkého východu
Snímek z Chán Júnis, jižní pásmo Gazy. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Prohrané války mají důsledky. Tak by se dal shrnout článek známého britského historika Andrewa Robertse pro server The Washington Free Beacon. Roberts se v něm vyjadřuje k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by USA převzaly správu nad Pásmem Gazy a tamější obyvatelstvo by bylo nějakým způsobem odsunuto. Roberts si všímá, že do zveřejnění Trumpova plánu panovalo všeobecné přesvědčení, že Palestinci si zachovají suverenitu nad Gazou. Historické precedenty však ukazují, že by se jednalo o neuvěřitelnou anomálii.

 

Zvláště pokud jste nepochybným agresorem, což Hamás, jenž konflikt rozpoutal masakrem ze 7. října, nepochybně je, nemůžete očekávat shovívavost. Přitom teroristické hnutí s tím evidentně počítá. Utrpělo těžké ztráty, ale nebylo zničeno. Nyní se rozbíhá druhá fáze vyjednávání o příměří a požadavkem Hamásu je, aby izraelské jednotky opustily Pásmo Gazy. Íránský vůdce Alí Chameneí, hlavní spojenec Hamásu, před pár dny pogratuloval delegaci Hamásu k „vítězství nad Izraelem“. Pokud si Hamás zachová vládu nad Gazou, může být doopravdy spokojený. Mrtví Palestinci ho nezajímají, slouží mu jen jako stafáž v jeho propagandistické ofenzivě proti Jeruzalému. Bude moci poukazovat na palestinské utrpení, které sám způsobil, a žádat mezinárodní sympatie. To vše do doby, než se za pár let zmátoří a zkusí to znovu.

Trumpův plán je logickým důsledkem snahy tomu zamezit. Roberts uvádí mnoho historických příkladů, kdy válka vedla k tvrdým postihům. V roce 1902 byly búrské republiky po válce s Britským impériem anektovány. Zmiňuje odsun sudetských Němců, změnu vlády ve Francii, kdy byl odstaven vichistický režim, okupaci Japonska a popravu jeho válečných lídrů, popravu Saddáma Husajna a soudy srbských vůdců po jugoslávských válkách. Trump jasně říká, že Hamás musí být potrestán.

Samozřejmě nejkontroverznějším bodem plánu je odchod většiny Gazanů. Pokud tento odchod nebude dobrovolný, bude velmi těžké ho provést tak, aby nedošlo k humanitární a lidské katastrofě blížící se etnické čistce. Navíc není jasné, kam by odešli, jelikož je nikdo nechce. Evropa nemá zájem přijímat další uprchlíky z Blízkého východu. Logické by bylo, aby je přijaly ostatní arabské země, ty ale dobře vědí, proč je nechtějí. Egypt vedl na severu Sinajského poloostrova válku s Islámským státem, jenž byl podporován z Gazy. Jordánsko v roce 1970 upadlo do krátké, ale intenzivní občanské války, během níž vyhnalo Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), která se stala státem ve státě. OOP odešla do Libanonu, kde značně přispěla k úpadku této země a rozpoutání mnohostranného občanského konfliktu. Kuvajt v březnu 1991 vyhnal více než 287 tisíc Palestinců z celkových 357 tisíc, kteří v zemi pobývali. Jednalo se o odplatu za jejich podporu irácké agresi a okupaci Kuvajtu, kterou zvrátila první válka v Zálivu. Palestince tak v regionu nikdo nemá příliš rád a nikdo si je nechce pustit k sobě.

Z těchto morálních i praktických důvodů bude velmi těžké uvést Trumpův plán do praxe. Možná ale o to ani tolik nejde. Zatímco o většinu uprchlíků na světě se stará Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Palestince má na starosti Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Palestinci jsou jedinou skupinou lidí na světě, kde se uprchlický status dědí. Po izraelské válce o nezávislost v roce 1948 odešlo či bylo vyhnáno na 700 tisíc lidí, dnes UNRWA přiznává uprchlický status asi 5,6 milionu Palestinců. Ti jsou tak udržováni v podivném právním limbu – nemohou se stát občany okolních států, opakovaně odmítli kompromis, jenž by vedl k vytvoření jejich vlastního státu, a požadují návrat na území, které jim už dávno nepatří. Nepřátelům Izraele toto vyhovuje, protože mohou status Palestinců využívat k útokům proti židovskému státu na mezinárodní scéně.

Trumpův plán je vlastně radikálním řešením tohoto gordického uzlu. Říká tím Palestincům: Ukončím váš uprchlický status, přestěhuji vás někam, kde vám bude dobře, a z Gazy udělám středomořskou Dubaj nebo blízkovýchodní Monako. Přestaňte se chovat jako věčné oběti a začněte se chovat slušně. Nakonec na tom vydělají všichni.

V celistvosti Trumpův plán asi nemá šanci na úspěch, ale může být posunem k ukončení této vleklé krize. Dosavadní řešení se ukázala být jen slepými uličkami.

 

×

Podobné články