Euro se v tomto období už nepřijme. K politickému rozhodnutí nebude vůle

Vláda Petra Fialy (ODS) přesunula agendu společné evropské měny na poradní orgány – Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády. Tím dala v zásadě najevo to, co už několikrát zaznělo i z úst premiéra Fialy – euro v tomto období už není téma. Zvolený postup, který si nejvíce pochvaluje hnutí STAN, by nicméně mohl pozitivní efekt na informovanost i na fiskální politiku.

Experti, které oslovil deník Echo24, se shodují, že expertní činnost je v souvislosti s přijetím eura velmi důležitá, rozhodnutí ale vždycky nakonec musí být politické. „Možné přijetí eura je komplexní změna, která má potenciál vyprodukovat velkou řadu příznivých i nepříznivých makro- i mikroekonomických efektů. Zároveň je to rozhodnutí, která závisí na kontextu. Existují konfigurace politických a ekonomických faktorů, které hovoří spíše proti přijetí, ale i takové, které naopak přijetí favorizují,“ uvedl pro Echo24 politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně.

V politické debatě je proto podle něj pro příznivce jednotné evropské měny snadné bagatelizovat ty negativní a nadsazovat pozitivní, což platí i naopak u odpůrců. „Česká expertní debata je v tomto ohledu mnohem poučenější, ale na podobném principu, nečekám proto, že by expertní orgány shodly na jednoznačném doporučení a určitě to není věc, v níž by vláda udělala jasný závazek v tomto volebním období,“ dodal Chytilek.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci je expertní činnost velmi důležitá, nicméně zásadní je politické rozhodnutí. „Z minulosti víme, že NERV nabízí řešení, která nejsou reálná, nebo naopak věci, které by společnosti pomohly, ale nemají, kdo by je politicky prosazoval. I pokud se vysloví souhlasně, kroky, které nastanou, budou jen přípravné. Sám premiér před časem řekl, že se v tomto období euro nepřijme,“ řekl pro Echo24 Šaradín.

Přínos aktuálního expertního posuzování spatřuje Roman Chytilek jednak v tom, že euro (podobně jako třeba důchodová reforma) je skutečně těžké téma, které má nejen politickou, ale primárně i odbornou rovinu, jednak ve výsledné lepší veřejné informovanosti o benefitech a rizicích přijetí. Ta měla zatím podle něj víc zdroje ve zkratkovitých vyjádřeních politických elit v minulosti, často právě v kontextu, který je už historický a překonaný.

„Bude zajímavé sledovat, zda i pak přetrvá současné spíše nesouhlasné společenské stanovisko k přijetí. Celkově ale politické změny, v nichž není shoda většiny veřejnosti, že výsledný stav bude lepší než status quo, bývá velmi obtížné prosadit a vlády se do toho nijak nehrnou. To je bezpochyby příklad i této politiky,“ míní Chytilek.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal pro Echo24 řekl, že se domnívá, že přesun komunikační zátěže na poradní orgány souvisí s nejednotnou pozicí vládní koalice k euru. „Hnutí STAN se povedlo děním kolem jmenování vládního zmocněnce stylizovat do vůdčí role obhájce společné evropské měny, což zastiňuje zejména snahy Pirátů i TOP 09 o tomto tématu komunikovat. A je to vlastně v době kampaně před evropskými volbami docela důležitá věc,“ míní Michal.

„Vládní podporovatelé eura se shodují na tom, že by přijetí mělo být agendou již příští vlády, odpůrci se pak soustředí na odsouvání debaty na později. Společný jmenovatel mezitím vidíme v argumentačním úkroku: plnit kritéria vstupu do ERM II. Na tom, že je to pozitivní zpráva, se shodnou prakticky všichni napříč vládní koalicí,“ dodal Michal.

Ekonom: Uvidíme, jak se NERV role rozhodčího ujme

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 už dříve uvedl, že zapojení poradního orgánu NERV do debaty o přijetí eura je dobrým krokem. „Ohledně výhod a nevýhod přijetí eura bylo v poslední době z ekonomického hlediska řečeno vše důležité. Jednotlivé argumenty bude nyní třeba zvážit a připravit doporučení pro další postup. To je role NERVu. Zásadní problém v otázce přijetí eura ale není rozhodnout, jestli převazují argumenty pro, či proti,“ uvedl Peterka.

Problémem podle něj je, že se jedná o politickou otázku a pozitivní i negativní dopady přijetí eura budou mít různý dopad na byznys i na společnost. „Zatímco významná část výhod směřuje primárně na vybrané sektory ekonomiky, jako je průmysl, tak nevýhody dopadnou plošně na celou republiku a její obyvatelstvo. Nelze popřít, že část pozitivních dopadů na průmysl a další vybrané sektory ekonomiky se s časovým zpožděním pozitivně podepíší na celé ekonomice,“ uvedl Peterka s tím, že v rámci politického boje se pak budou snažit zájmové skupiny, které budou na straně vítězů v případě přijetí eura, tlačit na brzký vstup do eurozóny.

„Nehledě na negativní dopady na běžné obyvatele, konkurenty v byznysu a další. Je otázka, jak se role ‚rozhodčího‘ NERV ujme, a to i vzhledem k tomu, že řada členů NERV přímo zastupuje firmy a instituce, které mohou mít na přijetí eura vlastní zájem,“ dodal Peterka.