„Strejcové z vesnic proti Rakušanovým liberálům.“ Krize identity dolehla i na Starosty

U Starostů a nezávislých se čím dál víc odráží nespokojenost s linií, kterou hnutí před lety nastavil jeho šéf Vít Rakušan. Řada starostů z regionů začala pražské vedení obviňovat z přílišného zaměření na liberální témata a zanedbávání venkova. Rozladění členové tvrdí, že hnutí zapomíná na svůj původ a potřeby regionů.

Jeden ze zdrojů redakce obeznámený s děním ve STANu to lapidárně nazval jako „Strejcové z vesnic proti Rakušanovým liberálům“. Starostové z různých koutů České republiky každopádně skutečně vyjadřují frustraci nad tím, že jejich specifické potřeby nejsou dostatečně reflektovány ve strategiích a politice prosazované vedením hnutí v hlavním městě.

Nedávno na to upozornil server Seznam Zprávy. „Jelikož se v agendě STAN občas objeví určitý liberální ústřel, mnoho dobrého a lidsky jednoduchého to zbytečně zastiňuje. Jsem víc mezi lidmi jako starosta, takže podporuji a zdůrazňuji nutnost formulovat regionální, praktická a jednoduchá starostenská témata,“ prohlásil například Tomáš Chmela, starosta Slavičína a krajský volební lídr Zlínského kraje.

Působíme víc woke dojmem

Hnutí bylo zaregistrováno už v roce 2004, nejprve jako Nezávislí starostové pro kraj. V podobě, jak jej známe, funguje od února 2009. A právě na tyto kořeny se kritici pražské centrály odkazují. Zdůrazňují úpadek podpory regionů či lokálních témat, chybí jim praní se za pobočky pošty i v těch nejmenších obcích, případně více peněz pro jejich starosty. V očích odpůrců mnohé z toho nahradily manželství pro všechny, tahanice o eurokomisaře nebo třeba lidská práva ve světě.

Tento interní konflikt v hnutí STAN ilustruje širší dilema, kterému čelí lecjaké politické strany. U ODS nebo sociální demokracie šlo o střet se svými zakladateli, u Pirátů zase sledujeme zápolení radikálnější členské základny se „státním“ vedením.

Rovnováha mezi prosazováním liberálních, celostátních témat a zachováním podpory pro místní komunity je klíčová, ale zároveň náročná na udržení. „Kamkoliv přijedu, lidé z hnutí říkají, abychom nezapomínali, odkud jsme vzešli, a abychom se neodchylovali. A já jim na konkrétních případech říkám, že to taky děláme,“ uvedl třeba první místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Je ale pravdou, že nejviditelnější je patrně ta mladší, svobodomyslnější část starostů sídlící v Praze. „Máme málo viditelných osobností a těch pár, kteří viditelní jsou a věci skutečně dotahují, jsou právě ty liberálnější osobnosti, takže to pak na venek vytváří dojem, že se věnujeme víc woke tématům než péči o regiony,“ soudí jeden z lidí uvnitř Starostů.

Minimálně zdánlivě nepomáhá, že předseda Rakušan zdůrazňuje význam mladé generace pro budoucnost hnutí. V nedávném rozhovoru ro server Aktuálně.cz se nechal slyšet, že program pro parlamentní volby STAN bude „výrazně perspektivní pro mladé voliče, děti, studenty“. Hnutí se chce na mladé voliče zaměřit, naslouchat jim a dávat jim místa na kandidátkách i při rozhodování, avizuje.

Ženská želízka

„A tohle je jen způsob, jak to odkomunikovat, aby to neznělo, že nás nezajímají lidská práva,“ soudí další zdroj z hnutí. Silnější důraz Starostů na liberální témata může být dán také poměrně solidním zastoupením žen, které na kulturní témata a například nerovnosti logicky upozorňují více.

Velkým starostenským tahákem se před evropskými volbami stala například nyní už zvolená europoslankyně Danuše Nerudová. „Já jsem vstoupila do STAN právě z toho důvodu, že ta strana má silnou regionální dimenzi. Opakovali jsme to spolu s předsedou Rakušanem při evropských volbách a na rozdíl například od ODS jsme chtěli usilovat o regionální portfolio pro budoucího českého komisaře,“ koriguje ale tento obraz ve vyjádření pro Echo Nerudová.

Podobnou úlohu, byť se snahou propojit oba dva tábory, v hnutí sehrává například viditelná poslankyně Barbora Urbanová. . „Já jsem na první pohled mladá holka, která nikdy nebyla starostka a která řeší facky dětem. Asi moc liberální, ale zase málo progresivní, věřte mi. Ale to, jak to já dělám, mě naučili právě ti inspirativní starostové a ty inspirativní starostky,“ nechala se slyšet.

Sám šéf STAN Rakušan je v poslední době nucen na podobné výtky také reagovat, podle něj ale docela dobře neexistuje regionální a celostátní politika. „Právě zohlednění oprávněných zájmů samospráv, obcí a regionů, je něco, co Starostové a nezávislí dělají a budou dělat dál. Dilema, zda řešit “regionální” nebo “liberální” témata je umělé, můžete úplně klidně prosazoval spravedlivější rozpočtové určení daní, férovější ohodnocení komunálních politiků a dostupnost služeb v regionech, a zároveň podporovat lidská práva a oběti násilí. Není v tom rozpor. Jen ta lidskoprávní témata, která často vyvolávají kulturní války, jsou víc vidět. I proto, že jsou pro média vděčnější,“ sdělil redakci.

Zatímco tak někteří členové hnutí volají po návratu k tradičním hodnotám a zaměření na regionální problémy, jiní vidí potřebu modernizace a rozšiřování politického spektra, aby mohli efektivně čelit současným výzvám a konkurovat ostatním politickým stranám na celostátní úrovni.

Jinak pochopitelně hrozí, že napětí mezi venkovskými a městskými zájmy povede k dalším interním konfliktům a oslabení hnutí jako celku, případně jako aktéra ve vládě, kde jsou Starostové s 33 poslanci jinak druhým nejsilnějším subjektem po občanské demokracii. Je ale otázkou, zda by byli regionální starostové stejně nespokojení, kdyby se vládě Petra Fialy dařilo vyvolávat u voličů větší sympatie. „Ono jim se také hodí se vymezovat, když je vláda neoblíbená. To je další fakt,“ uzavírá jeden z oslovených Starostů.