Po soudech stávkují i státní zastupitelství. Nechtějí pracovat za minimální plat

Na pražských státních zastupitelství pokračuje třetím pracovním dnem stávka administrativních zaměstnanců kvůli nízkým platům. Kvůli uzavřeným podatelnám nebude možné podávat například trestní oznámení. Stávku podporuje i Unie státních zástupců. Většina zapisovatelek nebo rejstříkářek se se svým výdělkem pohybuje hluboko pod hranicí průměrné mzdy. Jejich hrubý nástupní plat na pražském státním zastupitelství je pouze 18 680 korun.

Žalobci požádali, aby ve dnech stávky veřejnost využívala jiné formy komunikace na dálku, například datové schránky nebo e-podatelny. Trestní oznámení mohou lidé podávat na policejních služebnách. Po skončení stávky bude mít protest podle mluvčího pražských žalobců Aleše Cimbaly dopady zejména v podobě prodloužených lhůt.

Požadavky pracovníků státních zastupitelství podporuje i Unie státních zástupců, podle které jsou administrativní pracovníci nepostradatelní. Svědčí to také o dlouhodobém podfinancování státního zastupitelství. Sami státní zástupci ale stávkovat ze zákona nemohou, stejně jako soudci. „Výše aktuálních platů neodpovídá odpovědnosti a požadavkům na tyto zaměstnance kladeným,“ uvedla unie. Z dlouhodobého hlediska je podle ní jediným možným řešením zvýšení tarifů.

Stávka začala už v pátek a skončí dnes. Do té doby budou žalobci nová podání od veřejnosti přijímat pouze elektronicky, prostřednictvím datových schránek. Do stávky se zapojili zaměstnanci pražského městského a všech obvodních státních zastupitelství kromě Prahy 6, která však protest podpořila. Celkem jde o více než stovku zaměstnanců.

Podle prezidenta Unie státních zástupců Tomáše Foldyny je problém stejný jako na soudech. „Máme dlouhodobě nižší příděl objemu financí na platy naší administrativy, než je průměr ve státní sféře. Tento problém byl dlouhodobě neřešený. Dokonce za předchozí vlády došlo k tomu, že volná tabulková místa, která jsme, ať už soudy nebo státní zastupitelství, měli, a z toho objemu finančních prostředků se platily odměny a přilepšovalo se takto administrativě, tak ta volná místa byla zkrátka seškrtána, takže pak došlo k tomu, že už nebylo z čeho brát, aby se jim takto přilepšovalo a aby ta mzda šla nahoru,“ vysvětluje Foldyna.

Důvodem stávky je podle předsedkyně stávkového výboru Ivy Jurové i to, že zaměstnanci státních zastupitelství stále nedostali žádnou odpověď od ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), jemuž už na jaře zaslali petici, v níž požadovali důstojné odměňování administrativních pracovníků a zavedení oddělených tarifů, které zohlední specifika jejich povolání a odpovědnost jejich práce.

Většina administrativních zaměstnanců na státních zastupitelstvích pracuje za platy hluboko pod hranicí průměrné mzdy. Hrubý nástupní plat zapisovatelky na pražském státním zastupitelství je podle mluvčího Aleše Cimbaly 18 680 korun a po 27 letech praxe pobírají 27 260 korun. „Průměrný čistý výdělek po zahrnutí všech možných příplatků, osobních ohodnocení, odměn či příplatků za kombinovanou pozici je 29 217 korun,“ uvedl Cimbala. Podle něj s takovým nástupním platem není státní zastupitelství v Praze schopné konkurovat a získat mladé a schopné zaměstnance.

Kvůli špatným platovým podmínkám stávkovali v minulém týdnu také zaměstnanci soudů, s výjimkou soudců a soudkyň. Stávka skončila ve čtvrtek. Zapojily se do ní všechny obecné soudy v Česku. Šlo hlavně o zapisovatele, vyšší soudní úředníky, asistenty soudců, rejstříkáře, protokolující úředníky a soudní tajemníky a vykonavatele.

Podle údajů ministerstva spravedlnosti činil v prvním letošním pololetí průměrný plat vyššího soudního úředníka 43 554 korun a asistenta soudce 42 099 korun. Ostatní odborný a administrativní personál pobíral v průměru 34 920 korun, pomocný a obslužný personál pak 23 852 korun.