Čachry s rozpočtem kritizují exministři financí i Piráti. ODS za svým ministrem stojí

Vláda Petra Fialy a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) se v posledních dnech ocitají pod ostrou palbou kritiky. Její náplní je mimo jiné letošní rozpočet, který po necelé půlce roku již téměř naplnil predikovaný celoroční deficit ve výši 295 miliard, ale také třeba neodhadnutá výše výběru tzv. windfall tax nebo zmatky okolo škrtání ve státní správě. Mezi hlavní kritiky patří například bývalý prezident a premiér Václav Klaus. ODS podle vyjádření svých představitelů pro Echo24 za Stanjurou stojí.

Bývalý prezident, premiér a ministr financí Václav Klaus, který je neodmyslitelně spjatý s historií nyní vládnoucí ODS, opakovaně současnou vládu ostře kritizuje. Naposledy v rozhovoru na serveru iDnes.cz uvedl, že současný deficit státního rozpočtu přesahuje veškeré chápání. „Já bych nedopustil vznik tak obřího rozpočtu. Měli se připravovat delší dobu, vládnou přes dvacet měsíců. Čtyřicet procent volebního období mají promarněné, ale teď se probudili a udělali balíček, který nemá s ozdravením nic společného. Měli to řešit už před rokem,“ uvedl Klaus.

Zdůraznil, že vláda poprvé od listopadu 1989 zvyšuje daně právnických osob, což nesmí projít bez povšimnutí. Zvyšováním daní podle něj cesta nevede. „Vláda musí škrtat. Kde, to je otázka číslo dvě. Ale oni neodpověděli na otázku číslo jedna – kolik škrtnout? Pak je teprve třeba hledat, kde škrtnout. Této vládě radím nonstop už nejméně rok,“ doplnil. Škrtat by se podle něj mělo všude. „Neurčitost je naprosto nezodpovědná. Zdánlivě bojují s inflací, ale ta je teď. Kdybych poslouchal optimistické výroky, za rok bude dvě až tři procenta, což je ale nesmysl. Kdyby brali vážně sami sebe, inflace půjde dolů a není potřeba nic škrtat,“ komentoval. „Výslovně nás podvádějí, nemám k tomu jiných slov,“ řekl Klaus na iDnesu.

Již dříve pro Echo24 řekl, že na „Fialově, či spíše Stanjurově balíčku – s autonomním příspěvkem Jurečky, který k tomu vůbec nepatřil – ho nejvíce překvapilo, že nepojmenoval problém, který tato vláda musí řešit“. „Je jím dlouhodobé žití na dluh, což znamená ‚nad poměry‘. Je jím to, že utrácíme více, než vytváříme. Ekonomové módně (a navenek odborně) mluví neutralisticky o tzv. strukturálním deficitu.

Mezi další kritiky se řadí i další z někdejších ministrů financí Miroslav Kalousek. Tomu vadí na jedné straně podcenění letošního deficitu, ale také chaos okolo konsolidačního balíčku a rozpočtu na příští rok. „V případě letošního rozpočtu a dodržení deficitu si myslím, že vláda propásla vhodný čas. Rozpočet byl nereálný od okamžiku jeho schválení. Vedle objektivních rizik, která jistě existují a za která vláda nemůže, tam jsou ale také dva subjektivní nehezké fauly v celkové hodnotě 65 miliard. Na mimořádnou valorizaci vláda rozpočtovala 0 korun, což byl nesmysl od samého začátku. A do příjmů zahrnula padesát miliard z prodeje emisních povolenek, které příjmem státního rozpočtu být nemohou,“ uvedl pro Echo24 Kalousek s tím, že tyhle dva fauly sice vládě na papíře umožnily stlačit deficit pod 300 miliard, protože papír snese všechno, ale v realitě to bude jinak.

„Je to velká rána tomu konsolidačnímu procesu, protože jestli vláda začne ozdravování rozpočtu tím, že nedodrží obří deficit pro letošní rok, tak jak moc jí máme věřit, že je schopná státní kasu řídit v příštím roce, když letos se jí to zjevně nedaří,“ míní Kalousek.

V souvislosti s konsolidačním balíčkem Kalousek oceňuje jeho objem. „A teď jedna věc, které nerozumím. Doufám, že to nějaké vysvětlení má, ale já jsem ho nenašel. Já nerozumím velkému rozporu při komunikaci vlády při představování konsolidačního balíčku a momentem, kdy ministr Stanjura rozeslal do připomínkového řízení první návrh ukazatelů státního rozpočtu. Ve zprávě ke konsolidačnímu balíčku vláda psala, že to umožní snížit deficit v roce 2024 na 210 miliard. V tom návrhu, který rozeslal ministr Stanjura, je těch opatření mnohem víc. Například odložení platby za státní pojištěnce, čtyřprocentní, ne dvouprocentní snížení platů ve státní sféře. Těch opatření je více a přesto se navrhuje celkový deficit 235 miliard,“ řekl pro Echo24 Kalousek.

„Snažil jsem se proto najít nějaké vysvětlení, pevně doufám, že to vláda bude umět vysvětlit. Když je tady takovýto nevysvětlený rozpor, tak to zase ubírá věrohodnost toho balíčku,“ dodal pro Echo24 Kalousek.

Návrh MF neodpovídá politické dohodě, zlobí se Piráti

V posledních týdnech dali několikrát najevo svou nespokojenost Piráti. Naposledy řekl šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš deníku Echo24, že některé kroky ministerstva financí nevychází z koaliční dohody. „Proces sestavování příštího státního rozpočtu je stále na začátku. Tak jako každý rok se ministerstvo financí zcela pochopitelně snaží držet nároky ostatních resortů co nejníže, ale návrh na snížení tarifů zaměstnanců státu v době dvouciferné inflace o pět procent namísto koalicí oznámených dvou procent nemá oporu v žádné z předchozích diskusí či dohod,“ uvedl pro Echo24 Bartoš.

„Férovost přístupu k lidem, kteří v mém resortu pro stát pracují, je něco, na čem si zakládám. Jelikož návrh ministerstva financí neodpovídá politickým dohodám, je jisté, že v takovéto podobě státní rozpočet nevznikne. Nicméně jako předseda strany se nesoustředím pouze na resort, který je mi svěřen, ale i na priority Pirátů, které jsou v programovém prohlášení vlády,“ dodal Bartoš.

„A jsou-li tam, musí být rozpočtově realizovatelné. Není možné, aby MF svým svévolným rozhodnutím o přidělení rozpočtových prostředků vybíralo, co realizovat půjde a co nikoli. Rušení míst se má odehrávat na základě revize agend. Je to slib z programového prohlášení vlády,“ dodal Bartoš.

ODS za Stanjurou stojí

Podobně se již dříve vyjádřil ministr zahraničních věcí za Piráty Jan Lipavský. Ten v připomínkách uvedl, že ani původně plánované snížení objemu peněz na mzdy nepřipadá u jeho resortu v úvahu. „Navrhované úpravy ve své kombinaci sníží již dnes nedostatečný objem finančních prostředků na platy zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci na ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl Lipavský. Resort zahraničí na svých stránkách dodává, že by škrty vedly „k zásadnímu omezení chodu úřadu a mělo by to negativní dopad na schopnost plnit stanovené cíle“.

ODS nicméně za „svým“ ministrem financí Stanjurou dle svých slov stojí. „Pan ministr Stanjura má jednoznačně mou důvěru. Mimo jiné i proto, že si uvědomuje složitou rozpočtovou situaci, má odvahu i k nepopulárních krokům a je schopen hledat kompromisy v rámci celé koalice,“ uvedl pro Echo24 člen rozpočtového výboru a poslanec za ODS Jiří Havránek.

Podobně se pro Echo24 vyjádřila také první místopředsedkyně poslaneckého klubu občanských demokratů Eva Decroix. „Ministr Stanjura má mou plnou důvěru. Dokonce obdiv. Ten tlak musí být osobně i politicky velmi náročné ustát. Nevím o nikom jiném, kdo by toho byl schopen,“ uvedla pro Echo24 Decroix.