Co všechno zdraží. Léky, tabák, nájemné bydlení, lihoviny...

Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) bude mít rozsáhlé následky a zdražení pocítí celá škála sortimentů, produktů a služeb. Namátkou se to bude týkat především léků, tabákových výrobků, nájemného bydlení, lihovin a řady dalších oborů.

Léky:

Zvýšení DPH na léky ze současných deseti na 12 procent pocítí u volně prodejných léků pacienti, u léků na recept hlavně zdravotní pojišťovny, prohlásil ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Vláda na tiskové konferenci avizovala, že součástí konsolidačního balíčku veřejných financí je sjednocení nižší sazby DPH, ve které jsou i léky, na 12 procentech. U zdravotnických prostředků se daň sníží ze současných 15 procent.

"Většina léčiv v současnosti spadá již do nejnižší kategorie DPH, tedy deseti procent. Oznámená změna proto povede ke zvýšení DPH na léky," uvedl David Kolář. U léků na předpis podle něj vyšší daň dopadne na rozpočty zdravotních pojišťoven, do nichž je stát největším přispěvatelem.

"U volně prodejných léčiv se zvýšení DPH projeví přímo u pacientů, protože cena pro konečného spotřebitele se skládá z ceny výrobce, obchodní přirážky a DPH. Tím, že dojde ke zvýšení DPH, dojde i ke zvýšení finální ceny," dodal.

V loňském roce vydaly zdravotní pojišťovny podle zprávy analytické komise na běžné léky na recept asi 41 miliard korun, za takzvaná centrová léčiva, která mohou předepisovat jen některé nemocnice, 27 miliard a na zdravotnické prostředky na poukaz 10,6 miliardy. Každoročně se vynaložená částka zvyšuje, za posledních pět let u zdravotnických prostředků o 14 procent, u běžných léků o 16 procent a u centrových léčiv, kam spadají nejmodernější a většinou finančně nákladná léčiva na nejvážnější choroby, o téměř 80 procent.

Nájemné bydlení:

Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti dnes představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.

Ministerstvo financí uvedlo jako modelový příklad průměrný sedmdesátimetrový byt v Praze 1, u kterého dnes majitel zaplatí daň z nemovitosti zhruba 1700 korun ročně, nově bude platit zhruba 2500 korun. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč.

"Můžeme čekat, že tisíce korun navíc, které chce stát na každém bytě navíc vybrat, zaplatí nájemníci," řekl spoluzakladatel finanční společnosti Patron Go Jiří Paták. Podle něj nájemní bydlení zdražilo za poslední rok ve všech regionech dvouciferně, přičemž změna daně z nemovitosti způsobí další nárůst. Dodal, že z navržených vládních kroků trčí kompromisy, které opticky rozpočtu pomohou, ale v důsledku nic neřeší.

Zvýšení daně z nemovitosti očekávala také Asociace nájemního bydlení, podle které všichni na trhu s bydlením s tímto navýšením počítali. "Je potřeba si ovšem uvědomit, že u nájemních bytů je daň z nemovitosti pro majitele náklad, který se zcela jistě projeví v ceně nájmu," uvedla asociace. Snížení sazby DPH ze stavebních prací pro bydlení asociace vítá, protože by mohla vést k větší finanční dostupnosti nových bytů.

Tabákové výrobky:

Vláda ve svém konsolidačního balíčku navrhuje růst spotřební daně na tabák, větší zdanění zahřívaného tabáku a zavést daň i na elektronické cigarety. Vyplývá to z materiálů, které dnes prezentoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spotřební daň by se měla podle návrhu příští rok zvýšit o deset procent a o dalších pět procent každoročně v letech 2025 až 2027. U zahřívaného tabáku má růst příští rok o 15 procent a stejně až do roku 2027. Spotřební daň rostla už letos, kdy se krabička cigaret zdražovala o nejméně čtyři koruny.

Spotřební daň doposud rostla v rámci daňového balíčku, se kterým přišla předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Daň podle něj stoupá v letech 2021 až 2023 zhruba o pět procent ročně. Nejvyšší skokové zdražení bylo v roce 2020, kdy se daň zvedla o deset procent. V roce 2022 daň na tabákové výrobky do státního rozpočtu přinesla 59,35 miliardy Kč, v roce 2021 to bylo 56,22 miliardy Kč. Ekonom BH Securities Štěpán Křeček v lednu upozornil na to, že loňský výnos ze spotřební daně na tabák zůstal za očekáváním státu.

Podle vládního návrhu je nyní zahřívaný tabák zdaněn na zhruba pětinové úrovni oproti klasickému tabáku, v roce 2024 by se poměr měl zvednout na 29 procent. Nová spotřební daň z elektronických cigaret má vycházet z evropské tabákové směrnice, která regulaci těchto produktů zavede.

Lihoviny:

Spotřební daň na lihoviny podle plánu vlády příští rok stoupne o zhruba 32 korun na litr etanolu, což je o růst o deset procent ze současné sazby 322,50 Kč na litr. V následujících letech až do roku 2028 by měla růst o pět procent ročně. ČTK to sdělila Unie výrobců a dovozců lihovin. Zvýšení spotřební daně je součástí vládního balíčku na konsolidaci veřejných financí, který má snížit schodek rozpočtu. Podle unie to více peněz do rozpočtu nepřinese. Podle Unie destilatérů, která sdružuje hlavně menší lihovarníky, to povede k rozvoji už rozsáhlého černého trhu.

Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Vladimír Darebník uvedl, že návrh vlády považuje za nahrávání některým zájmovým skupinám. Vláda se totiž rozhodla ve svém návrhu ponechat nulovou sazbu na takzvaná tichá vína. Zároveň chce zvednout DPH z točeného piva z deseti na 21 procent. "V minulosti každé zvýšení spotřební daně na lihoviny s sebou přineslo dlouhodobé snížení celkového inkasa v nadcházejících letech," uvedl.