Škola zrušila povinné domácí úkoly. „Je to ku prospěchu všech,“ říká ředitelka

Původně experiment, nyní už běžná praxe. Základní škola ve slovenském Hlohovci se před rokem rozhodla upustit od domácích úkolů, z „testovacího“ provozu se nakonec stal standard i pro celý další školní rok. A podle ředitelky Denisy Králičové je to zatím úspěch. Dětí mají více volna a méně stresu, učitelé více času na jiné důležité věci. A žádný negativní dopad na prospěch se neprojevil, řekla ředitelka Týdeníku Echo.

V Česku se opět spustila debata o potřebnosti domácích úkolů. Část odborníků či rodičů za tím vidí zahlcování volného času jak jejich, tak dětí, v případě tvrdého známkování pak i utvrzování nerovností tam, kde rodina dítě ve studiu nepodporuje. Jiní v tom zase vidí snahu snižovat nároky na děti, ale třeba i zásadní problém s tím, že se v rámci školních hodin nedá postihnout celá potřebná šíře procvičování.

Nynější debatu spustil poměrně razantní krok polské ministryně školství Barbary Nowacké. Ta oznámila, že v Polsku budou od začátku dubna na základních školách zakázané domácí úkoly. „Jsem si jistá, že po pár letech bez domácích úkolů na základních školách budou zrušeny i na středních školách,“ uvedla Nowacká v diskusním pořadu o školství. Ministryně školství už před Vánoci apelovala na učitele, aby na prázdniny dětem nezadávali domácí úkoly. Děti by si podle ní o víkendu měly odpočinout, a ne vypracovávat úlohy.

Na jaře minulého roku podobnou debatu spustila petice za zrušení povinných domácích úkolů v Česku. Ministerstvo školství tehdy vydalo doporučení, aby se domácí úkoly zadávaly dobrovolně a neznámkovaly se. V něm se mimo jiné odvolává na studii odborného pracoviště CERGE-EI z roku 2019 s tím, že v Česku je zatížení dětí domácími úkoly v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších. Oproti zemím OECD pak mají podle MŠMT čeští žáci trávit průměrně ve školách výrazně méně času. Zároveň ministerstvo došlo k jasnému závěru, že škola je oprávněná úkoly zadávat, vyžadovat jejich vypracování a i je hodnotit.

Podobné doporučení zaznělo z ministerstva školství v té době i na Slovensku. Výzvu, aby školy upustily od domácích úkolů, vyslyšela právě i základní škola ve slovenském městě Hlohovec. Po původním „experimentálním“ provozu se vedení rozhodlo v nově nastaveném režimu pokračovat. „V březnu jsme se to rozhodli vyzkoušet, když se to osvědčilo, rozhodli jsme se to prodloužit i na tento školní rok. Odpovědnost se přesouvá na samotné děti – mají k dispozici dobrovolná ,cvičení‘ na doma, vyhodnotí si, zda je potřebují dělat, či ne. Momentálně se zdá, že je to ku prospěchu všech stran,“ popsala zkušenost pro Týdeník Echo ředitelka školy Denisa Králičová.

Nevidí cestu v tom plošně zakazovat domácí úkoly, ale spíše ponechat rozhodnutí v kompetenci ředitelů škol. „Děti z toho mají samozřejmě radost, rodiče také, ačkoliv každý není stoprocentně nadšený. Mají více času na trávení společného času, na kroužky, děti nejsou tolik vystresované, mají čas vidět kamarády. I učitelům to ulevilo a mohou ten čas věnovat něčemu jinému, třeba lepší přípravě. Po roce, který mají za sebou, zatím nevidíme ani žádný dopad na prospěch dětí. Kdo chce, procvičovat si může, kdo nechce, nedělá to – stejně, jako to nedělal předtím,“ dodala Denisa Králičová s tím, že hodnotí momentální situaci a pro jasné zhodnocení dopadů je asi třeba zkoumat delší časové období.

Zastánci domácích úkolů argumentují často tím, že školy v současných podmínkách nedokáží „v lavicích“ naučit žáky vše potřebné a domácí procvičování je tak nutností. „Zákaz domácích úkolů není řešením. Vždyť k čemu domácí úkoly slouží. K upevňování dovedností žáků, procvičování a přípravě na další výuku. Pokud jsou žáci ve škole skutečně jenom ty hodiny, které mají v rozvrhu, a víc se školní práci nevěnují, není to vždy zcela dostačující. Nedovedu si například představit prvňáčka, který by ,po škole‘ například neprocvičoval samostatné hlasité čtení, když při třiceti žácích ve třídě mnoho prostoru na jeho individuální projev nezbývá. Stejně tak zpracování samostatných projektů žáků, příprava na cizí jazyky a podobně. Jsou to úkoly, nebo ne? A je dobře to zakázat?“ uvedl pro Týdeník Echo prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Podle něj je třeba nepohybovat se v řešeních „ode zdi ke zdi“. Podle něj jsou výše jmenované aspekty pro výuku nutné, ale důležité je bezpečné, kontrolované prostředí, je podle něj k problematice třeba přistupovat „přiměřeně a s rozumem“. „Rozhodující je nastavení pravidel ve škole a jejich respektování všemi stranami,“ dodal Luboš Zajíc, zároveň ředitel základní školy v Pečkách.