Kvůli clům ožívá myšlenka připojení Kanady k Evropské unii. Co by to znamenalo?
KANADA A EU
Myšlenka připojení Kanady k Evropské unii opět nabírá na intenzitě. Tento koncept získal novou pozornost poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě vysokými cly a návrhy na připojení ke Spojeným státům. Změna v obchodní politice Spojených států by mohla zásadně ovlivnit kanadskou ekonomiku, a proto se někteří odborníci zamýšlejí nad jinou alternativou – užší spolupráci s Evropou.
Evropská unie, sdružující 27 zemí, zahrnuje mnohé státy, se kterými Kanada udržuje historicky a ekonomicky těsné vztahy, jako jsou Francie a Německo. Avšak Spojené království, se kterým má Kanada úzké vazby, EU v roce 2020 opustilo. I přesto se debata o možném připojení Kanady k EU znovu otevírá, jak ukazuje článek ve vlivném časopise The Economist, kde se píše, že by Kanada měla tuto možnost zvážit.
Kanada je již nyní druhým největším obchodním partnerem EU po Spojených státech. V rámci obchodní dohody CETA byly odstraněny více než tři čtvrtiny cel mezi Kanadou a EU. Členství by mohlo přinést ještě větší přístup na evropský trh a sjednotit regulace v oblasti bezpečnosti potravin, environmentální politiky a průřezových standardů. Výhody by tato dohoda podle The Economist měla i pro EU, například co se týče surovin a užitné plochy pro pro průmysl.
ROZHOVOR: Dovoz surovin z Ruska? Buďme otevřené mysli, říká vládní poradce Pojar
Navzdory ekonomickým výhodám je případné členství Kanady v EU komplikované. Evropská unie nemá stanovená konkrétní pravidla týkající se geografické blízkosti k Evropě, aby bylo možné do EU vstoupit, ačkoli Maastrichtská smlouva, která EU v roce 1992 vytvořila, stanoví, že „každý evropský stát“, který respektuje zásady EU, může požádat o vstup.
„To bylo vyzkoušeno pouze jednou, když se Maroko v 80. letech 20. století zajímalo o členství a bylo mu řečeno: ‚Ne, nejste v Evropě, a proto se nemůžete stát členem‘. Nevidím tedy žádný důvod, proč by se pro Kanadu měla uplatnit jiná pravidla,“ řekl serveru National Post profesor politologie na Carletonské univerzitě Achim Hurrelmann. To je první překážka, kterou by Kanada Musela překonat. Jedním ze způsobů, jak ji potenciálně odstranit, by bylo, kdyby evropští zákonodárci tuto smlouvu jednoduše změnili a uvedli například, připojit se mohou evropské „nebo spojenecké státy“. Další kritéria pro vstup do EU jsou stanovena v rámci kodaňských kritérií. Jsou poměrně široká a jednoduchá: v zásadě musí jít o demokratický stát, který respektuje práva, má tržní hospodářství a souhlasí s účelem a zásadami EU.
Kromě geografické bariéry by musela Kanada přijmout řadu změn. Mezi ty nejvýznamnější patří možné přijetí eura jako společné měny a transformace kanadské legislativy podle evropských standardů. To zahrnuje změny v oblasti právních předpisů, ekologie, pracovních podmínek a dalších regulací. Proces přistoupení by trval dlouhé roky, možná i desetiletí, jak ukazuje příklad Turecka, které o členství usiluje již od roku 1987.
ECHO PORADA: Češi jako největší moralizátoři Evropy, nebo jen šašci? Konec migračního snu a adorace diverzity
Vedle ekonomických faktorů existují i geopolitické důvody, proč by Kanada podle National Post mohla zvážit bližší vazby na EU. Členství by zvyšovalo diplomatický vliv Kanady na mezinárodní scéně a posílilo její roli v globálních vyjednáváních. Na druhou stranu by znamenalo ztrátu části suverenity ve prospěch unijních institucí, což je vždy citlivé téma.
Z praktického hlediska je plné členství Kanady v EU spíše teoretickou úvahou než reálnou možností. Odborníci upozorňují, že by bylo rozumnější soustředit se na prohloubení obchodních a regulatorních vztahů mezi Kanadou a EU, spíše než na plné členství. Posilování ekonomických vazeb, zjednodušení obchodních standardů a podpora evropských investic v Kanadě jsou reálnější a efektivnější kroky, které mohou obě strany podniknout.
