„Evropský projekt v bodu zlomu.“ EU nezvládla najít své místo v brutálním světě. Úpadek je nezastavitelný
ZAOSTÁVÁNÍ EVROPY
Politické ochrnutí, apatie a ekonomické zaostávání. Taková slova používá agentura Bloomberg k popisu stavu, v jakém se nachází Evropa. To všechno hrozí ukončit ambice EU stát se globální silou. Děje se spíš opak, protože kombinace přeregulovanosti, tvrdých dekarbonizačních cílů a dotací pokřivujících trh stále více prohlubuje hospodářský úpadek Evropy. Ten se stává, jak uvádí Bloomberg, nezastavitelným.
Brusel si pod vedením staronové předsedkyně Ursuly von der Leyenové objednal u bývalého šéfa Evropské centrální banky zprávu o ekonomickém stavu Evropské unie. Ta obsahuje i doporučení co dělat, aby se unie vzpamatovala. Je to vlastně popis toho, jak by EU měla spět k větší federalizaci, což by podle Draghiho vyřešilo mnoho problémů. Vyzdvihuje například myšlenku silného jednotného kapitálového trhu, aby EU mohla lépe konkurovat USA nebo Číně tím, že evropské firmy nebudou závislé na bankovním financování, ale půjdou si pro peníze za investory na trh. A ten je proto nutné zbavit překážek.
Jenže Draghiho zpráva jinak vůbec nijak nezpochybňuje směr, kterým se EU vydala v tvrdém prosazování klimatické politiky, které ji brání v ekonomickém růstu.
„Jak říká stará pravda, žádný systém nemůže být opraven lidmi, kteří nerozumějí tomu, proč je pokažen. Případně si to nechtějí připustit. Draghi jako někdejší konzultant ví, co jeho klient unese a co už ne. A tak když dostal zadání, domluvil se podle veřejně pronesených slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se zadavatelem, tedy její Komisí, na dvou tabu – že v doporučeních reportu bude rovnou nedotknutelný evropský sociální model a unijní cesta k dekarbonizaci,“ psal nedávno pro Echo Mojmír Hampl.
A Bloomberg teď docela tvrdě konstatuje, že evropský projekt se blíží bodu zlomu a už téměř ztratil čas, aby „ubránil své místo v brutálním světě“. „Pokud chcete být geopolitickou mocí, pak je ekonomická síla klíčovou složkou. Růst produktivity je v Evropě katastrofální. Evropa je stále bohatá, ale rozdíly mezi ní a USA za posledních dvacet let mají obrovské důsledky,“ uvádí profesor Guntram Wolff ze Svobodné univerzity v Bruselu. Podobně mluví i bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski. „Ve světě se odehrávají velmi hluboké a dramatické změny. A my na ně nemůžeme reagovat správně, protože jsme příliš pomalí,“ uvedl.
Po desetiletích varování a podprůměrného růstu se lídři Evropy náhle potýkají s přívalem důkazů, že pokles se stává nezastavitelným. Bloomberg cituje francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. "Skutečně věřím, že jsme v ohrožení," řekl Macron začátkem tohoto měsíce na diskuzním panelu v Berlíně. „Během následujících dvou až tří let, pokud budeme dodržovat naši klasickou agendu, budeme mimo trh. Nepochybuji," uvedl Macron.
Zprávu Bloombergu komentoval i ekonom Lukáš Kovanda. „Bloomberg postupně stále se prohlubující zaostávání EU dokládá příkladem amerických technologických gigantů typu Applu. Zatímco dříve pro ně ještě byl trh EU natolik významný, že se pustili do boje s tuhými bruselskými regulacemi, jen aby přístup na něj získali, v případě svých nových AI produktů a vychytávek, například pro mobily, už na to rezignovali. To je mimořádně varovné. Připomíná to situaci před rokem 1989, kdy to tehdy technologicky nejpokročilejší zboží, třeba videorekordéry nebo první počítače Apple Macintosh, bylo také k mání jen za hranicemi zemí socialistického tábora, za hranicemi RVHP. Nyní tedy akorát EU střídá RVHP,“ tvrdí Kovanda.
