Pobaltské země se v sobotu poprvé odpojí od ruské elektřiny, mohou přijít nečekané problémy
HISTORICKÝ OKAMŽIK
Všechno by mělo být plynulé, ale mohou nastat neočekávané problémy. Lotyšsko, Estonsko a Litva se v sobotu 8. února poprvé odpojí od ruské elektrické sítě. Jde o historický moment. Společná síť byla poslední pupeční šňůrou mezi Pobaltím a Ruskem z dob sovětské éry. V neděli by se pak měly země připojit k evropské přenosové soustavě.
Pobaltské země se na odpojení od elektřiny z Ruska připravují od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly kvůli tomu i nové elektrické vedení, které země spojuje pomocí několika podmořských kabelů s Finskem a Švédskem, a také pevninské spojení přes LitPol mezi Litvou a Polskem. Většinu investic pokryly evropské fondy.
Už v pátek 7. února vypršela platnost takzvané dohody BRELL mezi Běloruskem, Ruskem, Estonskem, Litvou a Lotyšskem o sdílené elektrické soustavě, přičemž tři pobaltské státy oznámily odstoupení od dohody s půlročním předstihem.
Oběma směry dříve proudily přebytky a pobaltské státy výměnou za „levnou“ ruskou elektřinu umožňovaly Ruské federaci dodávky elektrické energie do Kaliningradu – izolované ruské exklávy ležící na pobřeží Baltského moře mezi Litvou a Polskem, kde žije milion lidí a sídlí zde základna ruské vojenské flotily. Odpojení od ruského proudu tak prověří i Kaliningradskou oblast, která si bude muset vystačit sama a bude fungovat v jakémsi „ostrovním režimu“.
Pokud by se země nepodařilo připojit k evropské síti, Pobaltí by samo dlouho nepřežilo, protože nemá dostatek vlastních zdrojů.
Vlády jednotlivých zemí ubezpečují, že vše je na odpojení od Ruska i připojení k elektřině ze zemí EU nachystáno. Obyvatelé se ale přesto v posledních dnech připravovali na možné výpadky elektřiny, které by mohly způsobit technické problémy nebo ruské sabotážní operace. Slabinou budou do budoucna hlavně podmořské kabely na dně Baltu. K poškození optických nebo jiných kabelů došlo v oblasti jen za posledních několik měsíců opakovaně.
„Všechno by mělo plynout hladce,“ píše se v manuálu zveřejněném Estonskou záchrannou radou, „ale mohou nastat neočekávané situace… ať už kvůli jednání našeho nepřátelského souseda na východě, nebo kvůli neočekávaným povětrnostním podmínkám či technickým poruchám.“
„Tato rizika jsou nyní ve skutečnosti docela nízká,“ řekl CNN Vootele Päi, poradce estonského ministerstva vnitra, ale zároveň dodal, že se Estonsko přesto připravuje na všechny možnosti. Vláda v Talinnu uvedla, že posílila hlídky policie a bezpečnostních složek, aby ochránila veškerou kritickou infrastrukturu.
