Koktejl idiocie a antisemitismu

Možná není fér dělat si legraci z náhodných uživatelů internetu, ale občas si člověk nemůže pomoci. Jeden z uživatelů X (Twitteru) v reakci na dění na amerických univerzitách napsal: „Dobrým pravidlem dějin je, že pokud se někdy ocitnete v opozici vůči studentskému hnutí a zároveň na straně vládnoucí třídy, mýlíte se. Pokaždé. V každé době. Bez ohledu na konkrétní problematiku.“ Za tento zjevný nesmysl se dočkal oprávněného výsměchu. Příklady hnutí podporovaných studenty, která rozhodně nestála na správné straně, jsou třeba bolševismus, nacismus, maoismus nebo Tálibán. A existují mnohé indicie, že se k nim počítají i nynější demonstrace na amerických kampusech.

Ty sice nejsou nijak vražedné, ale jsou obzvlášť stupidní. Mísí se v nich idiocie s antisemitismem. A také nejsou zcela nenásilné. V epicentru protestů na Kolumbijské univerzitě demonstrující vnikli do historické administrativní budovy Hamilton Hall, rozbili okna a zabarikádovali se uvnitř. Na kampusu Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) docházelo čím dal častěji k rvačkám. Nakonec zakročila policie a Kolumbijskou univerzitu i UCLA vyklidila.

Zastánci protestů tvrdí, že nejsou antisemitské. Protesty jsou prý pouhou kritikou izraelské politiky v Gaze. Kritizovat Izrael není a priori antisemitské. Stejně tak antisionismus není automaticky antisemitismus. Někteří židovští studenti se dokonce protestů účastní. Onálepkovat protesty jako antisemitské je prý pouze snahou o nespravedlivou diskreditaci ideových protivníků.

Jistě nikdo na protestech nekřičí „Zabijte Židy!“, ale jeden z předáků protestů na Kolumbijské univerzitě, Khymani James, prohlásil, že „sionisté si nezaslouží žít“. „Buďte vděčni, že nejdu jen tak vraždit sionisty,“ pogratuloval si na Instagramu. A na některých kampusech mají Židé, pardon, sionisté evidentně omezený prostor se pohybovat.

Michael Powell z magazínu The Atlantic, který navštívil protesty na Kolumbijské univerzitě, popisuje, jak do „osvobozené zóny“, jak říkají aktivisté svému stanovému městečku, zahradili cestu třem studentům. Za pokřiku „Pozor, všichni! Do tábora vstoupili sionisté!“ vytvořili lidský řetěz. Jediné, co trojici identifikovalo jako „sionisty“, bylo, že jedna dívka měla na krku řetízek s Davidovou hvězdou. Na UCLA zas demonstranti vytvořili checkpointy, kterými nesměli sionisté projít. Jeden z nich byl při vchodu do obsazené univerzitní knihovny.

Hranice antisemitismu

Samozřejmě že kritika Státu Izrael není automaticky antisemitská, avšak zpochybňování práva na jeho existenci již ano. A takových příkladů není zrovna málo. Powell zpovídal například Dannyho Shawa, držitele magisterského titulu z mezinárodních vztahů z Kolumbijské univerzity, jenž nyní ve stanovém městečku na kampusu pořádá semináře o Izraeli. Shaw tvrdí, že necítí nenávist k Izraeli, ale myslí si, že tento „genocidní Goliáš“ má zmizet či se rozpustit ve většinově arabském státě. Nepodporuje prý násilí, ale teroristické řádění Hamásu ze 7. října přirovnal k povstání ve varšavském ghettu za druhé světové války.

Celý text si můžete přečíst ve speciálu Best of Echo 2024. Koupit si jej můžete ZDE.