„Zasloužíme si, aby z nás dělali blbce?“ Stanjura čelí ostré kritice kvůli rozpočtu

Opravdu si zasloužíme, abyste z nás dělali blbce? Tuto kousavou otázku pokládá vládě Petra Fialy (ODS) bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s chybějícími miliardami ve státním rozpočtu na letošní rok a debatou o výdajích na obranu. Ve rozpočtu v tuto chvíli zřejmě může chybět až 50 miliard korun, vláda přitom argumentuje tím, že jde o zanedbatelné procento výdajů. V souvislosti s vyššími výdaji na obranu si přitom chce kabinet uvolnit ruce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Exministr Kalousek na síti X uvedl, že když vláda čelí kritice, že v rozpočtu 2025 má nepravdivé položky v objemu 50 miliard, tak argumentuje tím, že jde o zanedbatelné procento výdajů, že si s tím během roku poradí. „Vláda, když má do rozpočtu 2026 dát na obranu o 17 miliard víc, než jsou povinná dvě procenta HDP: ‚To je významný výdaj, na to musíme změnit zákon o rozpočtové odpovědnosti‘,“ píše Kalousek a domnívá se, že si vládní volič nad touto argumentací položí otázku, zda si opravdu zaslouží, aby z něj vláda dělala blbce.

„‚Musíme zbrojit, a proto musíme změnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, abychom si mohli více půjčovat.‘ Zní to státnicky odpovědně. Cudně se ale přitom mlčí o tom, že se neúnosně zadlužujeme i bez zvýšených výdajů na obranu a s tím nehodláme dělat nic. Prostě si jenom více půjčíme. Zákon nebudeme měnit kvůli výdajům na obranu. Budeme ho měnit kvůli neochotě a neschopnosti snižovat jiné výdaje. A to za odpovědné nepokládám,“ dodal dále Kalousek.

ECHO PORADA: Čas dluhů. Fiala jede do Bruselu, chystejte se na inflaci

Vláda ve středu rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o 20 miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy korun. K navýšení výdajů použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že podle něj to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok nezvýší.

Vláda loni na podzim rozhodla, že v letošním roce vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun, což by bylo stejná částka jako loni. Tato suma by však nakonec podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro letošní rok nestačila, resort proto dnes navrhl její zvýšení. Podle Stanjury k tomu vláda využije 14 miliard korun z nespotřebovaných výdajů ministerstva a dalších šest miliard korun z rozpočtových rezerv. „Garantoval jsem tak vládě, že se plánovaný deficit státního rozpočtu nezvýší, že ho dodržíme,“ podotkl Stanjura.

Stanjura je kouzelník a podvodník, říká Šnobr

Vývoj v posledních několika týdnech však ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování i podle Národní rozpočtové rady. „Na příjmové straně se zvyšuje pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, kde státní rozpočet počítá s celkovou částkou 30 miliard. Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ uvádí NRR.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Z koalice zní návrhy na osekání sociálního systému. „Senioři řezání důchodů kvůli obraně pochopí“

Na výdajové straně bude nutné pokrýt výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá podoba státního rozpočtu. Jako problematické dále rada zmiňuje právě výdaje na POZE.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že Stanjura v „době extrémních rizik nezodpovědně ohrozil bezpečnost naší země tím, že rozpustil celou vládní rozpočtovou rezervu na řešení záměrně špatně naplánovaného rozpočtu na podporu OZE“. Na síti X dodala, že Stanjurovi ani vládě nikdy nešlo o bezpečnost, ale o vlastní PR.

Ministr Stanjura reagoval s tím, že v době, kdy byl Andrej Babiš na ministerstvu financí, dávalo hnutí ANO na obranu kolem 1 % HDP. „Ještě loni Alena Schillerová chtěla škrtat výdaje na obranu a použít je místo toho na dopravní infrastrukturu, protože ‚chce mír a nepotřebujeme stíhačky‘. Pokud je tedy podpora ANO ve věci návrhu nezapočítávat část výdajů na obranu do výdajových rámců rozpočtu změnou jejich postoje od sprostého urážení premiéra a ignorování pozvánek k diskuzi o bezpečnosti ČR, je to dobrá zpráva,“ uvedl Stanjura v narážce na to, že Schillerová označila premiéra Fialu za „parchanta“.

Dlouhodobý kritik vlády a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr na sociální síti X uvedl, že chybějících 20 miliard se našlo po kapsách ministrů vlády Petra Fialy. „Ti fakticky přiznali, že schválený státní rozpočet na rok 2025 je ‚trhací kalendář‘. Kouzelníka, podvodníka a lháře na ministerstvu financí, jako je Zbyněk Stanjura, jsme tu dlouho neměli,“ nebral si servítky Šnobr.

Vláda plánovala snížit náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů například lepším vyhodnocování výnosnosti jejich provozu a zpřísněním kontrol. Sněmovna proto letos schválila novelu energetického zákona, která mimo jiné zavádí nové požadavky na provozovatele tuzemských solárních zdrojů. Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou nově podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Stanjura si od novely sliboval snížení výdajů.

Podle Stanjury novela do budoucna úspory zajistí. „Ten zákon nesměřoval jen k roku 2025, směřoval až k roku 2030, ta úspora se může projevit i v dalších rozpočtech,“ řekl ve středu Stanjura.