Jurečka odkládá představení důchodové reformy, nechce ji pustit „pregnantně nepřipravenou“

Představení důchodové reformy veřejnosti se odkládá. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) opakovaně uvádělo, že znění zásadních změn důchodového systému představí do konce března, nyní to vypadá na duben. Podle představitelů poradního orgánu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není měsíční zpoždění až tak zásadní, reforma totiž zatím není dostatečně prodiskutovaná.

MPSV i sám ministr Jurečka opakovaně uváděli, že reformu představí do konce března (psali jsme například zde). „Platí, že důchodová reforma bude představena na konci března, na tom se nic nemění. Legislativní proces bude pokračovat podle naléhavosti jednotlivých opatření, některá tak mohou být navržena s účinností ještě v tomto roce,“ uvedla pro Echo24 v první polovině března mluvčí MPSV Eva Davidová.

Tento termín již ministerstvo nestihlo, zásadní změny důchodového systému se nyní plánuje představit v průběhu dubna. „Představit parametry připravované důchodové reformy můžeme až poté, co skončí jednání s opozicí a sociálními partnery. To už by nicméně měla být otázka následujících několika málo týdnů. Předpoklad je nyní takový, že poté – tedy v průběhu dubna – dojde k představení důchodové reformy. Včas budeme všechny novináře i veřejnost informovat,“ řekl ve čtvrtek deníku Echo24 vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.

Zástupce Pirátů v důchodovém poradním orgánu ministra Jurečky Tomáš Martínek deníku Echo24 řekl, že nalezení konsenzuální podoby změn ve shodě s odbornou veřejností i opozicí je extrémně složitý proces. Poslanec za hnutí STAN a člen zmíněné komise Viktor Vojtko pro Echo24 řekl, že zdržení způsobil požadavek na některé dodatečné analytické podklady pro zvážení dalších možností.

Poradkyně ministra financí a členka Jurečkova poradního orgánu Lenka Kohoutová uvedla, že měsíční zpoždění nepovažuje za zásadní. „Jde o velmi citlivou a náročnou materii. Je lepší ji představit o měsíc později, než nevydiskutovanou, pregnantně nepřipravenou poslat do legislativního procesu,“ řekla pro Echo24 Kohoutová.

Spíše parametrické změny důchodů

V souvislosti s důchodovou reformou se postupně ve veřejném prostoru objevují různé informace o tom, co má být její součástí. Podle expertů se nicméně bude jednat spíše o parametrickou úpravu, než o skutečnou reformu. Ministr Jurečka uvedl, že reforma musí nadále počítat s mezigenerační solidaritou a oceněním rodičovství.

Minulý týden ale zároveň uvedl, že se v rámci reformy nechystá zvýšit věkovou hranici pro odchod do penze z 65 na 68 let, jak navrhují někteří experti. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese.

Podle poradce premiéra Petra Fialy Daniela Münicha je změn celá řada, některé se týkají právě i věku odchodu do důchodu. „Jsou to všechno parametrické změny týkající se prvního pilíře. Prodlužování věku odchodu do důchodu, toho zákonného. Potom posun toho efektivního, skutečného věku odchodu do důchodu, což úzce souvisí se zvýšenou motivací zůstávat v aktivní činnosti i po dosažení důchodového věku. Dotkne se to i předčasných důchodů a specifických profesí, a kdo má nárok na předčasný důchod,“ uvedl Münich pro Seznam Zprávy.

„Ale nikde jsem neviděl, že by někdo uvažoval o zvýšení pojistných odvodů, což je parametr, kterým poměrně snadno škrtem v zákoně zajistíte výnos toho systému. Tuto politickou odvahu zatím nikdo nenašel,“ řekl Münich.

Důchod z veřejného systému tvoří v Česku kolem 95 procent příjmu seniorů. Odvody na penze jsou výrazně nižší než výdaje, letos by deficit mohl činit kolem 78 miliard korun. Experti navrhují ke zmírnění zadlužení mimo jiné zpomalit valorizace, omezit počet předčasných důchodů a zvyšovat postupně dál důchodový věk.

Život v Česku se prodlužuje a počet i podíl lidí nad 65 let podle statistiků roste. Loni měli muži naději na dožití 76,1 roku a ženy 81,9 roku. Lidí nad 65 let žilo v zemi 2,2 milionu, tvořili 21 procent obyvatel. Podle dřívějších plánů by člověk měl v penzi trávit zhruba čtvrtinu života. Povinná doba placení odvodů pro nárok na důchod trvá nyní 35 let. Dříve do důchodu bez krácení částky mohou odcházet horníci a záchranáři.

Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou ve čtvrtek představil premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann, upozorňuje na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo přikročit právě ke zvýšení věku pro odchod do důchodu.