Vláda dohledu a evidencí. Fialův kabinet útočí na soukromí

Návrh na plošné šmírování lidí na internetu zapůsobil jako naprosté zjevení pro experty i část politické scény. S trochou nadsázky by se však dalo říct, že už si mohli za nynější volební období zvyknout. Seznam návrhů, které vzbudily kvůli možným disproporčním zásahům do soukromí ostrou kritiku ze strany odborníků ale i vlastních státních institucí, už totiž vydá na poměrně široký odstavec. I v předchozích případech přitom došlo na „upřesňování“ či ústupky, kterým ovšem musela předcházet často velmi ostrá kritika.

V posledních dnech vzbudila odpor vyhláška, podle které měli poskytovatelé internetového připojení monitorovat, jaké webové stránky jejich uživatelé navštěvují. Upozornil na ni server iRozhlas. Finálně utnul myšlenku až premiér Petr Fiala (ODS), když řekl, že za jeho vlády nic podobného nevznikne. Tomu předcházel ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který použil razantní „pokud“ a slíbil odmítnout vyhlášku, pokud je v ní skutečně kritiky zmiňované riziko. Přitom jeho stranický i vládní kolega, ministr průmyslu Lukáš Vlček, návrh ještě večer předtím podporoval a kritiku označoval za lež.

Zdaleka však nejde o první kontroverzní návrh, který hrozil narušit významně soukromí lidí. Namátkou lze zmínit kontroverzní návrh ministerstva vnitra k využívání systému na rozpoznávání obličejů, kritice v tomto duchu čelí registr turistů eTurista, který zatím prochází Poslaneckou sněmovnou, ministr vnitra Rakušan patřil k těm, kteří původně vítali návrh Evropské komise zavést plošné skenování soukromých konverzací na internetu v zájmu ochrany dětí, v neposlední řadě je tu prolomení bankovního tajemství, které se po přijetí reformy dávek bude týkat například i lidí, kteří budou chtít pokračovat v pobírání příspěvku na bydlení.

Novinkou pak není ani podobné braní „zpátečky“, které vláda předvádí v posledních dnech. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) i jeho ministerstvo při prosazování kontroverzního paragrafu o povinnosti bank poskytovat úřadům práce údaje o klientech opakovali, že je nebudou zajímat konkrétní transakce na účtech lidí. Přesně takovou povinnost pro banky pak ale vzápětí přepsali do prováděcí vyhlášky.

Po drtivé kritice jak organizací hájících právo na soukromí, tak ze strany institucí jako byl Nejvyšší soud či Úřad pro ochranu osobních údajů ministerstvo vyhlášku změnilo a úřady práce by tak detaily transakcí neměly od bank žádat, tedy alespoň pokud se vyhláška nebude měnit. Jak kritici upozorňovali, paragraf v zákoně je napsaný velmi vágně, tedy není z něj jasné, co vše může do požadovaných informací spadat.

Mimo jiné v souvislosti s reformou sociálních dávek a sledováním příjmů jejich uživatelů pak v minulosti ministr práce Jurečka zmiňoval i tehdy teprve chystaný registr dohod o provedení práce. Tato evidence, která zůstala jako jediná ze snahy výrazně změnit systém využívání dohod o provedení práce, začala platit k 1. července loňského roku.

Ostré kritice pak neunikla například ani zmiňovaná novela ministerstva vnitra, která chce upravit pravidla využívání automatických systémů na rozpoznávání obličejů. „Obecně lze vyjádřit obavu, zda předložený návrh v některých svých aspektech jdoucích nad nezbytné evropským právem vyžadované minimum nepovede k ,čínskému modelu‘, tedy k masivnímu nasazení kamer se systémem na rozpoznávání tváří a jejich následnému masovému vytěžování, a to za využití AI, což věc činí násobně více rizikovou,“ uvedl v minulém roce v připomínkovém řízení k novele Úřad pro ochranu osobních údajů.

Pokus z posledních dní, který vzešel z dílny ministerstva vnitra a průmyslu, nazval advokát a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil „pohrdáním právem na soukromí“. Snahy ministerstva vnitra postavit návrh jako něco, co naopak zmenší zásah do soukromí lidí, pak za zřejmě „snahu zmást veřejnost“. V každém případě jde však jen o další z celé řady kontroverzních návrhů, které za vlády současného kabinetu vyvolávají obavy o bezprecedentní zásahy do práva na soukromí.