Bidenova administrativa a EU plánují přísnější sankce proti ruské ropě. Ceny rostou, obavy o dodávky a napětí sílí

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v současné době zvažuje přísnější sankce zaměřené na ruský ropný obchod, což může mít zásadní dopad na světový trh s ropou, uvedla agentura Bloomberg. Tento krok, který by měl být součástí širšího plánu na zvýšení tlaku na Kreml před příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu, by mohl zahrnovat omezení některých ruských ropných exportů. Chce se zaměřit zejména na tankery, které Rusko používá pro transport svých ropných produktů. Podle zdrojů obeznámených s jednáními se tým prezidenta Joea Bidena rozhodl zintenzivnit tlak na Rusko v reakci na rostoucí obavy, že Trump by mohl vést politiku usmíření s Moskvou, což by Ukrajině omezilo možnosti vyjednávat o válce. Sankce vůči tankerům a také osobám zapojeným do obchodu s ruským plynem plánuje i Evropská unie. V reakci na tato zvýšení sankcí již také vzrostly ceny ropy, posílily se také obavy ohledně dodávek suroviny na trh.

Bidenova administrativa byla dříve vůči této strategii zdrženlivá, především kvůli obavám z nárůstu cen energií, které by mohly poškodit globální ekonomiku, zejména v období těsně před prezidentskými volbami. S tím, jak ceny ropy na světových trzích v posledních týdnech klesly, a s předpověďmi, že v roce 2025 by mohl nastat globální přebytek ropy, však administrativa vyhodnotila, že nyní je vhodný čas na tvrdší opatření proti Rusku.

Mezi možnými novými sankcemi je i cíl zaměřený na ruskou „stínovou flotilu“ – soukromé tankery, které se často používají k přepravě ruské ropy a často se vyhýbají tradičním mezinárodním regulačním rámcům, včetně pojištění a vlastníků, kteří mohou být neznámí. Tyto sankce by mohly být vyhlášeny v průběhu několika týdnů. Evropská unie, která se také podílí na sankčním tlaku na Rusko, plánuje podobná opatření týkající se ruských tankerů a také osob zapojených do obchodu s ruskou ropou v rámci již patnáctého balíčku sankcí vůči Rusku, na kterém se dohodla tento týden.

Zatímco Spojené státy již od února 2022 zakázaly dovoz ruské ropy, nová opatření by mohla zasáhnout i zahraniční odběratele, což by narušilo více než dva roky dlouhou politiku, která byla zavedena po ruské invazi na Ukrajinu. V minulosti byly sankce uvaleny na ruský ropný sektor s cílem omezit příjmy Kremlu, ale zároveň udržet stabilitu na globálním ropném trhu. Tento balanc se ukázal jako obtížný, protože země jako Čína a Indie, které jsou velkými odběrateli ruské ropy, mohou reagovat na tvrdší sankce s nátlakem na USA a evropské státy, jak uvádí Bloomberg.

Kromě sankcí na ropný sektor USA také v poslední době oznámily sankce proti Gazprombank, jedné z posledních ruských bank, která byla dříve vyjmuta z tlaků na finanční sektor. Tento krok vyvolal obavy, zejména v zemích jako Maďarsko a Turecko nebo Francie, které se spoléhají na ruský plyn a mohou být těžce zasaženy těmito sankcemi. I přesto, že sankce proti Gazprombank měly negativní dopad na energetickou bezpečnost některých evropských zemí, Spojené státy se rozhodly tuto instituci zahrnout do sankčního režimu kvůli její roli v obchodování s ruským plynem.

V reakci na zvýšení sankcí již vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent se v pátek obchodovala za 74 dolarů za barel, což představuje nárůst o 0,9 procenta. Americká lehká ropa WTI vzrostla o více než jedno procento a dosahovala hodnoty těsně pod 71 dolarů za barel. Tento růst ceny ropy navíc souvisí nejen s obavami o možná nová omezení ruského exportu, ale také s očekáváním ekonomických opatření v Číně, jak uvedla agentura Reuters. Čína je v současnosti druhým největším spotřebitelem ropy na světě a její hospodářský růst může ovlivnit globální poptávku po surovině.

ČTĚTE TAKÉ: Česko by se delší výjimce ze zákazu dovozu ruských ropných produktů nebránilo, říká Fiala

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) tento týden zvýšila odhad růstu globální poptávky po ropě na příští rok na 1,1 milionu barelů denně, což představuje pozitivní trend pro trh, i když stále existují obavy z nadbytku nabídky. Trh s ropou bude mít v roce 2025 podle IEA nadbytek nabídky oproti poptávce, což znamená, že se očekává nižší růst cen v dlouhodobém horizontu.

S rostoucími cenami ropy a rostoucím geopolitickým napětím je jasné, že Bidenova administrativa se stále více zaměřuje na postupné ztížení ekonomické situace Kremlu, než předá vládu Donaldu Trumpovi, který dlouhodobě usiluje o mírové vyjednávání s Ruskem. Tato politika zůstává klíčová pro ukrajinskou vyjednávací pozici a pro budoucí vztahy mezi Ruskem a Západem.