Celková inflace za letošek bude 11 procent. ČNB zhoršila výhled tuzemské ekonomiky

Inflace za celý letošní rok bude 11 procent, v roce 2024 by se pak měla inflace přiblížit k dvouprocentnímu cíli. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Ukazuje to nová prognóza České národní banky. ČNB podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022.

HDP podle ČNB letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka zároveň zlepšila odhad celoroční inflace, která by podle ní měla dosáhnout 11 procent. V květnu odhadovala, že inflace bude 11,2 procenta. Hospodářské oživení by podle ČNB mělo přijít v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě ale centrální banka svou prognózu revidovala směrem dolů proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle ní HDP vzroste o 2,7 procenta.

Průměrná inflace v příštím roce by měla být podle ČNB 2,1 procenta, proti předchozí prognóze odhad nezměnila. V roce 2025 centrální banka očekává celoroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta.

ČNB od října 2022 na devizovém trhu neintervenovala proti oslabení koruny. Bankovní rada ve čtvrtek upozornila, že bude vždy z principu bránit nadměrným kurzovým výkyvům ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoli to uzná za vhodné. S formálním ukončením intervenčního režimu bankovní rada také obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném redakci deníku Echo24 uvedl, že tento krok ČNB signalizuje, že centrální banka postupně opouští a opustí režim mimořádně vysokého nasazení v boji s inflací. „Bude proti ní bojovat i nadále, ale už konvenčněji a nakonec, na přelomu tohoto a příštího roku, přistoupí ke snižování základní úrokové sazby. Toto snižování dnešní krok – formální ukončení intervence – předznamenává. Nelze vyloučit, že ještě před koncem letoška sníží ČNB svoji základní sazbu nejspíše na úroveň 6,5 procenta,“ uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky nedošlo v prognóze ČNB k výrazným změnám ohledně vývoje inflace. . „Očekávaný reálný meziroční růst HDP v roce 2023 oproti minulé prognóze klesl o 0,4 procentního bodu na 0,1 %, což potvrzuje pokračující stagnaci české ekonomiky. K revizi růstu ekonomiky směrem dolů došlo i pro rok 2024. Konkrétně o 0,7 procentního bodu na 2,3 %,“ připomněl Peterka.

„Zásadní změnou je, že pro stabilitu hlasovalo poprvé všech sedm členů bankovní rady. Guvernér Michl na otázky o možnosti snížení sazeb odpovídal velmi opatrně, což trhy příliš neuklidnilo. Na jedné straně zdůraznil proinflační rizika a vyšší výhled jádrové inflace v dalším roce, který nedovoluje uvažovat o snížení sazeb. Na straně druhé připustil, že jsou v současné chvíli na stole varianty snížení, stability i zvýšení sazeb,“ uvedl Peterka s tím, že záležet bude na reálném vývoji ekonomiky a klíčových makroekonomických dat.

Analytici společnosti Ebury připomněli, že jakýkoli náznak toho, že snížení sazeb může přijít dříve než na konci roku, by mohl mít na kurz koruny výrazně negativní dopad. „To jsme ostatně viděli i v předminulém týdnu, kdy k prudkému oslabení koruny stačilo, že viceguvernérka Eva Zamrazilová připustila v ročním horizontu oslabování české měny. Pokud má tedy ČNB udržet korunu coby nástroj boje proti inflaci ve hře, bude muset guvernér Michl nadále slovně intervenovat v její prospěch. Ať už tím, že zopakuje závazek bránit nadměrným výkyvům kurzu (z pohledu ČNB nadměrnému oslabování koruny), nebo tím, že znovu zopakuje tezi o přehnaných tržních sázkách na snižování sazeb,“ uvedli analytici.

Kromě základní úrokové sazby ponechala bankovní rada beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.