Spolu, ale ne tak docela. Nejednota ve volbách potěší a pak možná zklame nespokojence s koalicí

Koalice Spolu na celostátní úrovni nebo v Praze drží pevnou linii, v nadcházejících krajských a senátních volbách se nicméně ukazuje její určitá nejednotnost. Opravdu společně kandiduje jen v pár krajích, v dalších regionech se buď spojují jen dva ze tří koaličních partnerů, nebo se strany vydávají zcela vlastní cestou. Je tak otázkou, v jaké kondici dorazí k sněmovním volbám příští rok, experti se nicméně shodují na tom, že nadcházející týdny budou živnou půdou spíš pro kritiky spojování ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Spolu se rozhodla jít do krajských voleb společně jen ve čtyřech krajích: ve Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. Například v Jihomoravském kraji vedl společnou kandidátku hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL, což navazuje na předchozí spolupráci mezi těmito stranami.

V Moravskoslezském kraji se letos koalice rozšířila, když se k ODS a TOP 09 přidala KDU-ČSL. „Jedná se o osvědčenou platformu. V roce 2020 jsme spolupracovali s TOP 09, v roce 2024 se to rozšiřuje o KDU-ČSL,“ vysvětlil Radek Kaňa z ODS, který je lídrem společné kandidátky.

Na druhé straně, v osmi dalších krajích se situace už poněkud komplikuje. Pouze dva z koaličních partnerů se dohodli na společné kandidatuře, zatímco třetí strana šla vlastní cestou. V Plzeňském kraji například kandidují ODS a TOP 09 společně s nezávislými starosty, zatímco KDU-ČSL se rozhodla kandidovat samostatně pod značkou Pro náš kraj. Podobný rozkol je viditelný i v dalších krajích, například v Jihočeském, kde ODS kandiduje samostatně, zatímco KDU-ČSL a TOP 09 jdou do voleb pod značkou Společně pro jižní Čechy.

Jiří Čunek z KDU-ČSL k tomu říká, že ve Zlínském kraji nebyla společná kandidatura nikdy v plánu. „Vůbec jsme tady společnou kandidátku nezvažovali. Ani ODS, ani KDU-ČSL o tom nikdy nejednaly a každý jsme si šli svou cestou jako vždy.“

Strategie rozdílných kandidatur: Výhody a rizika

Rozhodnutí kandidovat samostatně nebo v menších spojenectvích v krajských volbách přináší rizika i příležitosti. Na jedné straně může tato variabilita reflektovat specifika jednotlivých krajů, kde strany často spolupracují s jinými subjekty. „Krajská politika trvá už dost dlouho, aby byla svébytná, od celostátní politické arény se odlišuje v řadě ohledů,“ uvedl politolog Roman Chytilek. Vysvětluje, že předvolební spojenectví na krajské úrovni byla často uzavírána odlišně než na celostátní úrovni, protože do hry vstupují různá krajská sdružení, která mají vlastní zájmy a priority.

Chytilek dále upozorňuje, že v některých krajích je krajská politika méně ideologická, což může oslabit význam ideové příbuznosti mezi stranami Spolu. „V některých krajích spojenectví komplikuje extrémní slabost některého z partnerů, mezilidské vztahy, které se v kraji vytvořily, případně zájmy, které jsou v pozadí jednotlivých stran,“ dodává. To je jeden z důvodů, proč například v Královéhradeckém kraji ODS spolupracuje s Východočechy a lidovci, zatímco TOP 09 se přidala ke koalici s Hradeckým demokratickým klubem, STAN a stranou LES.

Jeho kolega Otto Eibl dodává, že rozhodnutí o samostatných kandidaturách nemusí být negativní. „Na soudržnost koalice tyto samostatné kandidatury budou mít spíše zanedbatelný vliv. Horší by bylo, kdyby Spolu kandidovalo všude takříkajíc na sílu a z rozhodnutí stranických vedení.“ Podle něj mohou voliči chápat, že na nižších úrovních se strany mohou chovat jinak, a proto toto rozhodnutí nemusí nutně ovlivnit chování voličů při celostátních volbách.

ODS jako dominantní hráč

Přestože se může zdát, že koalice Spolu v některých krajích ztrácí na síle, ODS by mohla těžit z toho, že je nejsilnějším článkem koalice. Otto Eibl naznačuje, že pokud se strany rozhodnou jít vlastní cestou, může ODS ve vyjednávání získat větší kontrolu nad koalicí. „Při různých vyjednáváních může ODS tahat za stále delší a delší část provazu – protože si může být vědomá, že menší koaliční partneři nemají v danou chvíli jinou alternativu než jít do voleb společně,“ míní. To by mohlo ODS posílit v dalším vyjednávání, například při sestavování kandidátek pro budoucí volby do Evropského parlamentu nebo Poslanecké sněmovny.

Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že koalice Spolu stále poskytuje výhody i menším partnerům. Jak dodává Eibl, společná kandidatura může stranám přinést finanční prostředky, protože každý obsazený mandát zvyšuje příspěvky stranám od státu. „Neřekl bych, že jsou strany vzájemnou přítěží – stále dodávají ne úplně zanedbatelný bonus k výsledku ODS,“ doplňuje.

Senátní volby: Rozdělené síly jako strategie?

Nejednotnost koalice Spolu se projevuje i v senátních volbách, kde některé strany staví více kandidátů, což může vypadat jako rozdělená síla. Například ve volebním obvodu Jablonec nad Nisou bude Spolu reprezentovat Vít Němeček, zatímco jeho soupeři budou jak z hnutí ANO, tak z uskupení Starostové pro Liberecký kraj. V jiných obvodech, například v Litoměřicích, se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 spojily za současného senátora Ladislava Chlupáče.

Podle Romana Chytilka ale více kandidátů nemusí nutně znamenat slabost koalice. Naopak, může jít o vědomou strategii, jak získat větší šance na úspěch ve druhém kole senátních voleb. „Stavění více kandidátů může být někdy i vědomá strategie, daná účinky volebního systému, která může usnadnit dobrý výsledek kandidátů stran Spolu ve druhém kole,“ vysvětluje Chytilek. Senátní volby tak mohou být pro koalici příležitostí, jak optimalizovat své šance na úspěch pomocí této rozdělené strategie.

Ačkoliv tak krajské a senátní volby odhalují rozdíly v přístupu jednotlivých stran Spolu, koalice se zdá být na celostátní úrovni stabilní. Výsledek těchto voleb může proměnit atmosféru uvnitř koalice a ovlivnit budoucí vyjednávání.

Krajské volby se uskuteční 20. a 21. září společně s prvním kolem senátních voleb. Zastupiteli chce letos být přes 8280 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách před čtyřmi lety, kdy jich bylo zhruba o 1500 víc. Kandidáty navrhlo 76 politických stran a hnutí, o devět více než v roce 2020. Mezi nominovanými jsou ale také zástupci dalších deseti stran a hnutí. Celkem tedy jsou na kandidátních listinách spolu s nestraníky zástupci 87 stran a hnutí, při minulých volbách jich bylo 91.