„Klimaaktivisté jsou komunisti dneška.“ O jedné hrubé chybě oficiální klimatologie

Třetí vikomt Christopher Monckton je reprezentant lidského druhu, jakých dřív Velká Británie byla plná, nebo se tak aspoň zvenku jevila: lehce exotický samorost, pro jaké má angličtina výraz maverick. Monckton má svůj malý vědecký tým, s nímž pilně zpochybňuje nálezy oficiální klimatologie a také ekonomickou smysluplnost snah Západu o dosažení uhlíkové neutrality.

Asi před patnácti lety jsem na YouTube viděl videa a na nich vás, jak konfrontujete různé klimademonstranty. Na kameru jim dáváte otázky o různých fyzikálních jevech spjatých s klimatem. Musím říct, že pohled na aristokrata v obleku, který přišel vykolejit mladé aktivisty, byla dobrá zábava. Měl jste nějaké oblíbené otázky, jak z nich udělat co nejspolehlivěji hlupáky?

Není mým cílem dělat z kohokoli hlupáka. Mým cílem je přispět k tomu, aby se politická rozhodnutí přijímala na racionálním základě. A u tématu, které má stát na vědě a na ekonomii, není místo pro dětinskou emocionalitu. Bohužel lidé, kteří bez ohledu na věk věří v klimatické problematice čemusi, čemu já s nadsázkou a jistým oprávněním říkám stranická linie, linie komunistické strany, takovou dětinskost vykazují. Skoro se tomu nedá věřit. Otázka je, zda se to dá léčit. Ti lidé nejsou otevření racionální argumentaci. Což neznamená, že racionální argumenty nemáme přinášet. Samozřejmě že extremisté svůj názor nezmění, to je ostatně podstata extremismu. Ale kromě nich jsou i lidé, kteří přijímají oficiální výklad, ale když se setkají s pravdou, mohou postupně měnit názor. Vzal bych jako startovní bod rok 2009, kdy se konala velká konference IPCC v Kodani. Od té doby je před konferencí IPCC masivní kampaň v médiích každý rok, ale před Kodaní to v takovém rozsahu bylo poprvé. Do toho přišla Climategate (uniklé e-maily dokazovaly manipulace a cenzurní zásahy ze strany některých prominentních klimatologů – pozn. red.), zdálo se, že klimaalarmismus je v koncích. Samozřejmě i po patnácti letech je ale naše dogma v plné síle. Ve vládnoucí třídě, v tom, čemu Francouzi opovržlivě říkají la classe politique, se z toho stala víra a každý, kdo chce dělat kariéru, ví, že se jí musí podrobit. Ve vládnoucí třídě se dogma za patnáct let upevnilo. Naopak mezi normálními lidmi roste povědomí o dvou věcech. Zaprvé že se nenaplňují předpovědi klimatologů, za druhé že klimatická politika bude stát peníze přímo i je.

Začněme prvním bodem o nenaplněných předpovědích. Jaké přesně se nenaplnily?

Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC – pozn. red.) v roce 1990 zpracoval různé scénáře a v nich předpověděl, že během 21. století se planeta má oteplovat tempem 0,2 až 0,5 stupně Celsia za dekádu. V realitě se otepluje 0,15 až 0,2 stupně za dekádu. Těch 0,15 stupně je měření satelity, přičemž žádné přesnější měření k dispozici nemáme. Vyšší měření, 0,2 stupně, je do nějaké míry ovlivněno tzv. efektem městských tepelných ostrovů. Zástavba, doprava, klimatizace – to je oteplování, ale způsobeno městem, a nemá nic společného se skleníkovým efektem. Nicméně i toto zkreslené měření, kdy část měřicích stanic je umístěna naprosto nevhodně, vykazuje hodnoty na spodní hranici odhadu oficiální vědy. Budete sázet na politiku, která se opírá o špatnou vědu? Podobně selským rozumem si odpovíte na otázku, jak je možné, že když na Vltavě jsou povodně, řeknou vám, že to je následek klimatické změny, a když za několik dní přijde teplé počasí a Vltava malinko vyschne, zase to přičtou klimatické změně. Ale oni pro to mají vědecké vysvětlení: že extrémní přírodní jevy jsou právě doprovodným efektem klimatické změny. A to je přesně ten druh nesmyslu, jaký může platit na polovzdělance, ale normální lidé se jím nenechají splést. Oni vědí, že prostě nemůžete předpovídat víc povodní a současně pětisetleté sucho.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.