Vojáci zatím zůstanou doma. Po české polní nemocnici v Gaze není poptávka

O zapojení českých mediků do podpůrné mise poblíž Pásma Gazy mělo být jasno už v uplynulých týdnech. Místo toho se kolem plánů na vybudování polní nemocnice za české účasti rozhostilo ticho. Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že naše nabídka nadále trvá. Podle generální štábu, jenž o společné operaci jednal například s Italy a Francouzi, ale Armádu ČR zatím oficiálně nikdo ze zahraničních partnerů do operace nepřizval.

Možnost, že by Česko poslalo armádní zdravotníky do podpůrné mise poblíž Pásma Gazy, zmínila jako první v půlce února ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Po návratu z Izraele, kde se před čtyřmi týdny setkala s ministrem obrany Joavem Galantem, řekla, že Česko bylo požádáno o podporu. Ministryně tehdy dodala, že bychom mohli zdravotnickou pomoc nabídnout v řádu týdnů s tím, že polní nemocnice by mohly „fungovat na lodích“. To se ale později ukázalo jako komplikované.

Následně se rozjelo jednání o zapojení do společné operace s Itálií a Francií, kterého se účastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Francie totiž dříve vyslala ke Gaze nemocniční plavidlo – vrtulníkovou výsadkovou loď Dixmude L9015, a Itálie loď Volcano.

Obě země ale své lodě na přelomu letošního ledna a února z bezpečnostních a logistických důvodů raději stáhly. České ministerstvo obrany pak hovořilo o variantě, že by mohla být nemocnice postavena na území Egypta poblíž hraničního přechodu Rafáh. Není však jasné, jaké stanovisko k francouzskému a italskému návrhu zaujal právě Egypt.

Dle vyjádření ministerstva obrany se zdá, že žádný posun v jednáních v uplynulých týdnech nenastal. „Ministerstvo obrany pokračuje ve shromažďování informací, komunikuje se spojenci a zjišťuje možnosti případného nasazení,“ odpověděla na dotaz deníku Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková s tím, že nemůže poskytnout konkrétnější sdělení.

Zároveň ale uvedla, že nabídka na zapojení českých vojenských zdravotníků do společné humanitární operace v blízkosti Pásma Gazy, kde od říjnového útoku teroristů z hnutí Hamás na Izrael probíhá pozemní a vzdušná kampaň izraelských ozbrojených sil, stále trvá. „Naše ochota nasadit zdravotníky za účelem zdravotnické podpory obyvatel Gazy trvá,“ dodala mluvčí.

Mluvčí generálního štábu armády Magdalena Dvořáková v reakci na dotaz nicméně naznačila, že žádná nabídka na společné nasazení od našich spojenců v tuto chvíli na stole není. „Armáda ČR zatím neeviduje žádné konkrétní požadavky na zapojení do polní nemocnice u Gazy,“ uvedla Dvořáková.

Jak už jsme dříve psali, nasazení českých vojenských zdravotníků kdekoli v zahraničí by musely nejdřív schválit obě komory parlamentu, tedy jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Všeobecná shoda na vyslání ozbrojených sil ale stejně jako v případě Ukrajiny není.

Například předseda poslaneckého klubu koaličního hnutí STAN Josef Cogan pro Echo24 řekl, že by takovou misi podpořil. „Jsem pro to, aby ČR byla jednou ze zemí, která pomůže zmírnit konflikt humanitární pomocí. Vyslání zdravotnického personálu může být jednou z věcí, kterou můžeme udělat,“ uvedl Cogan.

Nejsilnější opoziční hnutí ANO zatím k případné misi stanovisko nezaujalo. Proti vyslání vojáků ke Gaze se od počátku ostře vymezuje hnutí SPD. Pod jakým velením by tam pracovali. Nebo se tam vylodíme a začneme pracovat? Myslím, že jediná možnost je, že by (ministryně Černochová) požádala OSN o pomoc a naši vojáci by tam jeli jako modré přilby. To je podle mezinárodního práva. Jinak si to nedokážu představit. Paní Černochová chce páchat dobro, ale ne podle práva,“ uvedl předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala.