Změna pohlaví bez operace, ale s lékařským doporučením a od 18 let. Poslanci reagují na Ústavní soud

V Česku by mělo jít změnit úředně pohlaví, bez nutnosti operace. To po politicích svým rozhodnutím požaduje Ústavní soud, který z občanského zákoníku vyškrtl povinnost chirurgického zákroku a to s platností od července 2025. Skupina poslanců z ODS a KDÚ-ČSL tento týden představila novelu, která na rozhodnutí soudu reaguje. Nově by mělo být možné provést změnu pohlaví prohlášením. Ale novela přináší pravidla pro celý proces. Změnu půjde provést pouze dvakrát za život, bude platit povinnost konzultace se sexuologem či psychologem. K definitivnímu zápisu do matriky navíc poběží roční lhůta od učinění prohlášení.

Novelu předložili ministr Marian Jurečka, předseda lidoveckého poslaneckého klubu Aleš Dufek společně s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou a místopředsedkyní ODS Evou Decroix. Cílem novely je nastavit právní rámec změny pohlaví po zásahu Ústavního soudu z května tohoto roku. „Není přijatelné, aby změna pohlaví postrádala jasná pravidla a stala se pouhým trendem, kdy si ji někdo může vyzkoušet jen tak. Takový krok musí být skutečně promyšlený a zodpovědný," uvedl k novele Aleš Dufek.

Právní vakuum hrozí poté, co Ústavní soud vyškrtl z občanského zákoníku větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. V zákoně o specifických zdravotních službách pak zrušil větu, podle které „změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Oboje s platností od 1. července 2025.

Ústavní soud tak rozhodl, protože současná právní úprava je podle soudců v rozporu se základními lidskými právy na tělesnou integritu a osobní autonomii. Vzhledem k tomu, že současná právní úprava sleduje legitimní cíl na zajištění právní jistoty a stability účinnost rozhodnutí posunul.

Ministr Pavel Blažek už krátce po rozhodnutí Ústavního soudu uvedl, že změna zákona je připravena. Paragrafované znění zákona je ministerstvem spravedlnosti zpracováno již dva roky, nebyla však politická shoda, zda a kdy návrh zákona předložit do Strakovy akademie. Ústavní soud dal svým rozhodnutím dal jasný pokyn," uvedl tehdy Blažek.

Poslanecký návrh reaguje na výtky Ústavního soudu a počítá s některými povinnostmi při prohlášení o změně pohlaví. Prohlášení na matričním úřadě bude muset být podloženo lékařským potvrzením ze strany sexuologa či psychologa. K jeho změně v matrice dojde až s ročním odstupem. "Návrh počítá s roční lhůtou na rozmyšlenou a také nastavuje povinnou spolupráci s psychologem. Respektujeme práva lidí, kteří se necítí dobře ve svém těle, ale chceme zajistit, aby se vždy jednalo o promyšlené rozhodnutí. Změna pohlaví nesmí být určována módními trendy a unáhlenými rozhodnutími. Každý mladý člověk musí mít jistotu, že dělá správné rozhodnutí," uvedla Eva Decroix. Zároveň návrh stanovuje minimální věkovou hranici 18 let.

Změna pohlaví, nesmí být určována módními trendy a unáhlenými rozhodnutími. Dětem, které se necítí dobře ve svém těle musíme nejdříve pomoci porozumět, co se v nich děje. Jde o jejich budoucnost. Operace ne, odborná podpora a čas na rozmyšlenou ano! #budmeodvazni pic.twitter.com/yFd4lxSRGu

— Eva DECROIX (@eva_decroix) January 15, 2025

Deník Echo24 se na jednoho z předkladatelů obrátil s dotazem, zda se stihne zákon projednat. "To teď samozřejmě nikdo neví. Bude záležet, jak se k tomu postaví ostatní poslanecké kluby. Jaký tomu dají význam. Já osobně si myslím, že to má velký význam," uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. Dodal také, že vzhledem k tomu, že se na podzim projednával například rozpočet a Sněmovna byla v podstatě zablokovaná, není podle něj velký rozdíl mezi tím, kdyby zákon navrhli poslanci v září či nyní.