Němci mohou zvrátit chybu Merkelové. Restartu až dvanácti jaderných bloků nic nebrání

Rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové odejít od jádra, vzdát se tak stabilního zdroje energie a vsadit na ruský plyn a zelené zdroje, byla osudová chyba. To není novinka. Loni Němci odpojili svou poslední jadernou elektrárnu. Veřejné mínění se ale proměnilo. Už dvě třetiny Němců by se rády k jádru vrátily. Nová studie ukazuje zásadní věc, a to že restartování až dvanácti jaderných nic nebrání. Pouze politická vůle.

Německo odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu loni v dubnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci roku 2022, ale kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu se vláda rozhodla ponechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. O konci jádra v Německu rozhodla v roce 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové. Spouštěčem tehdy byla havárie elektrárny ve Fukušimě. Do roku 2011 přitom Německo produkovalo z jádra čtvrtinu své vyrobené elektřiny.

V červenci zahájil činnost vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který se začal zabývat rozhodnutími, která vedla k definitivnímu ukončení provozu jaderných elektráren v Německu. Poslední tři jaderné elektrárny, které v Německu fungovaly, tedy Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland, se nyní nacházejí v procesu demontáže. Ta může trvat až patnáct let.

ČTĚTE TAKÉ: Začneme znovu kamáradit s Macronem?

Nová studie společnosti Radiant Energy Group ale nyní ukázala, že příležitosti k opětovnému spuštění reaktorů stále existují. Podle studie nebrání německému jadernému restartu řádné významné technické překážky. Bylo by ale nutné rychle jednat.

„Německo výrazně pokročilo ve vyřazování 31 reaktorů z provozu. Po letech výroby dostatečného množství elektřiny pro vlastní potřebu i exportu přebytku Německo v roce 2023 dováželo 9 TWh elektřiny a v listopadu 2024 zvýšilo dovoz už na 25 TWh. Očekává se, že německá ekonomika se v roce 2024 sníží o 0,2 procenta po loňském poklesu o 0,3 procenta. A výsledky letošního průzkumu Asociace německých průmyslových a obchodních komor ukazují, že počet podniků zvažující útlum výroby nebo její přemístění mimo Německo roste. Německý jaderný restart závisí pouze na politické vůli. Mezi dvě nejnaléhavější opatření patří okamžité moratorium na demontáž reaktorů a novela atomového zákona, která umožní znovu provozovat jaderné elektrárny,“ uvádí studie.

Poukazuje i na to, že zvrácení rozhodnutí definitivního odchodu od jádra zůstává mezi Němci populární. Ekonomicky dává smysl a technicky je proveditelný. Pokračování využívání jádra pro výrobu elektřiny podporují dvě třetiny Němců. Výstavbu nových elektráren podporuje 42 procent respondentů. Pouze 23 procent podporuje postupné vyřazování a úplný zákaz jaderné energie, ukázal průzkum (Radiant Energy Group Public Attitudes toward to Clean Energy).

Podle studie by do roku 2028 mohlo dojít ke znovu spuštění tří reaktorů. To by zvýšilo výkon o 4 GW. „Pokud se nyní vyřazování reaktorů zastaví, mohl by blok v elektrárně Brokdorf obnovit provoz již na konci roku 2025. A díky rychlým legislativním opatřením a řádnému plánování mohou být bloky v elektrárnách Emsland a Grohnde v provozu do konce roku 2028. Dalších šest reaktorů by mohlo být spuštěno do konce roku 2032,“ tvrdí studie.

Ruská invaze přiměla řadu evropských zemí odchod od jaderné energetiky odložit, případně se objevily plány na nové bloky. K výstavbě reaktorů se rozhodlo například Nizozemsko, Švédsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, plány (zatím stále bez výsledku a podepsané smlouvy) na stavbu nových bloků má i Česko. Jadernou velmocí a velkým zastáncem jaderné energie je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. Belgie životnost reaktorů prodloužila o deset let.

Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) za rok 2022 pochází z jaderných elektráren asi deset procent elektřiny ve světě, ve vyspělých zemích je to pětina – ještě v roce 1996 to bylo celosvětově 17,5 procenta. V Evropské unii jde o čtvrtinu a v Česku o dvě pětiny (loni dodaly Temelín a Dukovany do sítě 30,4 z celkových 71 TWh elektřiny). Největší podíl elektrického proudu z jádra má z evropských zemí Francie (téměř 70 procent), Slovensko (kolem 60 procent) a Ukrajina, Belgie a Maďarsko (asi polovina).