Jak vzniká „nová Evropská unie“? Kandidáty do Komise čeká grilování

Voliči po celé Evropě včetně těch českých zvolí nové členy Evropského parlamentu (EP). Jakmile se zjistí, kdo získal mandát, nastane další fáze ve smyslu ustanovování jednotlivých pozic v rámci EP, ale také dalších institucí v čele s Evropskou komisí. Deník Echo24 přináší přehled, jak se bude v tuto chvíli postupovat.

Jako první se musí ustavit Evropský parlament. Až bude známo, kdo byl zvolen, bude třeba ukončit debatu, kdo skončí v jaké frakci. U většiny národních stran je to jasné, ale u některých může dojít k přesunům mezi frakcemi a tím pádem i změnám v poměru sil. „Různé frakce mají různé výhody a nevýhody. V malé frakci můžete být poměrně silní, ve velké frakci máte třeba lepší celkové postavení, ale zase horší přístup k nějakým oblastem. Je potřeba obsadit orgány, to už se odvíjí od toho, jak jsou silné ty jednotlivé frakce,“ uvedl pro Echo24 odborník na evropské právo Michal Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle experta na evropskou politiku Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně k žádnému velkému zemětřesení v EP nedojde. „Vlivné a nejsilnější frakce typu EPP (Evropská lidová strana) spíše dokonce posílí, než že by oslabily. Případně zůstanou v podobné pozici – to se bude velmi pravděpodobně týkat také socialistů. K přesunům naopak dojde mezi menšími skupinami, dá se očekávat výrazný pokles frakce Zelených a Renew Europe. Zcela jistě posílí, a to výrazně – nicméně v řádu nižších desítek poslanců – euroskeptikové a radikální pravice,“ uvedl Kaniok s tím, že jako po každých volbách změní parlamentní počty nové strany, jejich poslanců bude také několik desítek.

„U těch bude záležet, do jaké frakce vstoupí. Vyloučit samozřejmě nelze ani přestupy mezi frakcemi – třeba v české politice se debatuje o tom, kde skončí ANO (dnes Renew Europe) či STAN (dnes EPP),“ poukázal Kaniok.

Paralelně s tím probíhá jednání o Evropské komisi, jejíž podoba vychází spíše z toho, jak zrovna dopadly národní volby. „Důležitým faktorem je vyvažování, třeba východ-západ, jih-sever, staří členové-členové, kteří vstoupili po pádu železné opony,“ uvedl Říha s tím, že se musí obsadit nejen pozice v EK, ale mandát končí také stálému předsedovi Evropské rady a místopředsedovi EK a vysokému zmocněnci pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

„Bude se zároveň volit předseda Evropského parlamentu, kde je funkční období dva a půl roku, takže zpravidla je tam dva a půl roku socialista a dva a půl roku evropský lidovec. To pořadí je na dohodě, takže si myslím, že třeba Roberta Metsolaová bude pokračovat v pozici předsedkyně EP,“ uvedl Říha.

Důležité mimo obsazování pozic je podle Říhy také to, že na začátku volebního období bude EP hlasovat o tom, jaká nedokončená legislativa bude pokračovat v projednávání a co naopak bude Komise muset přepracovat a předložit znovu.

Grilování kandidátů na eurokomisaře

Europoslanci zároveň budou mít na starost takzvané „grilování kandidátů na eurokomisaře“, což je zásadní proces a může se stát, že jím kandidát neprojde. „Většinou to není tak, že by nebyl schválen, ale už před tím je tomu kandidátovi důrazně naznačeno, že by to mohl být problém a v takovém případě buď předseda EK návrh stáhne nebo ho stáhne sám ten kandidát. Alternativně se mu hledá nová pozice,“ řekl redakci Říha s tím, že ve stávající komisi byli odmítnuti třeba hned dva kandidáti.

„Členský stát pak vyšle jiného kandidáta. Začíná být také zvykem navrhovat dvě jména, protože předseda či předsedkyně EK chce mít genderově vyváženou komisi, takže členské státy nominují muže a ženu,“ dodal expert na evropské právo. Zřejmě největší favoritkou na pozici předsedkyně EK je opět Ursula von der Leyenová, která Komisi vedla dosud.

Česko zatím oficiálního kandidáta či kandidátku na eurokomisaře nemá. Právo nominovat dostala po sněmovních volbách koalice PirSTAN. Starostové, kteří trvají na tom, že mají nominovat sami, zřejmě vládě navrhnou čerstvě zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou nebo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN). Piráti nicméně trvají na svém právu a vládě hodlají předložit svého kandidáta – europoslance Marcela Kolaju.