Plnohodnotný masový pokrm ve školách 2x týdně? Totální nesmysl, schytává to Válek

Nová pravidla pro školní stravování, která by měla začít platit od nového školního roku, vyvolávají velké emoce. Jak ministerstvo zemědělství vedené šéfem lidovců Markem Výborným, tak opoziční hnutí ANO se obávají snížení porcí masa pro školáky. Podle Svazu měst a obcí (SMO ČR) povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) „vymýšlí hlouposti“. Experti žádají odklad platnosti vyhlášky.

Sdružení místních samospráv (SMS ČR) či školské odbory chtějí posunout účinnost novely vyhlášky, která má změnit stravování ve školách, a to o rok, tedy na září 2026.

Vyhlášku vydalo ministerstvo školství, ale na jejím vzniku se aktivně podílel především Válkův resort.

Mezi kritiky vyhlášky patří také koaliční ministerstvo zemědělství. "Z jakého důvodu je navrhováno snížení zastoupení masa v jídelníčku rostoucích a vyvíjejících se dětí a mladistvých? Je nezpochybnitelným faktem, že živočišná bílkovina má v průměru téměř dvojnásobnou využitelnost, než mají bílkoviny rostlinného původu, takže mladý či rostoucí organismus se při jejím nedostatku nemusí vyvíjet správně,“ uvádí se v připomínkách k návrhu vyhlášky.

V návrhu se píše, že jeden den v týdnu se má podávat maso bílé (drůbež, pernatá zvěř, zajícovití), jeden den v týdnu maso bílé nebo červené (hovězí, vepřové, skopové, jehněčí, zvěřina, droby) a jeden den v týdnu rybí pokrm nebo pokrm s polovičním množstvím masa. Ryba má být podávána minimálně 2x měsíčně, z čehož alespoň poloviční množství je tvořeno rybou tučnou (obsah tuku více jak 10 %). Rybím pokrmem se rozumí hlavní chod, polévka nebo předkrm. Dva dny v týdnu pak mají děti dostat bezmasý pokrm (maximálně 1x za 2 týdny 1 sladký pokrm). Pokud poskytovatel stravovacích služeb vaří sedm dní v týdnu, zahrnuje dále 1 den maso a 1 den libovolný pokrm.

ECHO PORADA: Čas dluhů. Fiala jede do Bruselu, chystejte se na inflaci

Spotřební koš nyní stanovuje pro různé věkové skupiny v gramech průměrnou měsíční spotřebu na strávníka a den pro maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny. Návrh počítá s tím, že se ovoce a zelenina sloučí do jedné kategorie, stejně tak tekuté mléko a mléčné výrobky. Zároveň by měla přibýt kategorie celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny, jako jsou amarant, pohanka nebo quinoa. Takzvaný laktoovovegetariánský spotřební koš nahrazuje koš flexibilní. Podle ministerstva školství má potenciál být více využívaný, zaměřuje se na strávníky, kteří mají specifické stravovací potřeby. Jedná se například o vegetariánskou či veganskou stravu. Novela také zavést podávání ovoce či zeleniny s každým jídlem.

MZe je také proti variantám pouze vegetariánského a veganského stravování u dětí a mládeže. SMO ČR chápe nutnost zvýšení množství ryb a luštěnin, děti podle něj ale nejsou na tuto stravu zvyklé, změnu neocení a bude více odpadu. Školské odbory nesouhlasí se zavedením povinnosti nakupovat poměrnou část hrubé hmotnosti potravin jako biopotraviny, jsou podle nich dražší.

Nechte děti a rodiče být, vyzývá Babiš

Ministerstvo školství podle resortu Marka Výborného rovněž zanedbalo vyčíslení finančních dopadů změn jídelníčku. Nepracovalo totiž s výpočtem zvýšených nákladů na nákup surovin, které odpovídají novým požadavkům. Navíc podle ministerstva zemědělství používají předkladatelé výrazy jako nezdravé a nekvalitní potraviny, které ale vyhláška vůbec nedefinuje, nejsou známé jejich parametry. Pokud by změna vyhlášky prošla, měly by být podle zemědělského úřadu novinky zaváděny postupně po dobu dvou let.

Návrh kritizuje i opozice. Expremiér Andrej Babiš (ANO) na síti X uvedl, že nápad na plnohodnotné masové jídlo maximálně dvakrát týdně, vymyslel „nejhorší ministr zdravotnictví a druhý nejhorší ministr školství (Mikuláš Bek) mu v tom nezabránil“. „Děti mají mít maximum vegetariánských jídel a jenom dvakrát týdně maso. Kdo se ptal rodičů? Kdo se ptal jídelen? Tam by se dozvěděli, že to děti nechtějí, že se to vyhazuje, že to bude stát zbytečně 2,4 miliardy a že je to zbytečné zasahování do života našich dětí a rodičů,“ uvedl Babiš.

TÝDENÍK ECHO: Proč bubliny nemohou za naši neschopnost spolu mluvit?

Dodal, že děti si už nyní mohou týden dopředu obvykle vybrat z několika variant, z nichž minimálně jedna je bez masa. „Nechte je být, proč jim do toho mluvíte?“ ptá se Babiš s tím, že jde o „totální nesmysl“.

Sdružení místních samospráv se nezdá ani pilotní testování, kdy stát získal data od 26 jídelen. „Z počtu cca 8 700 zařízení školního stravování se tedy novela pilotovala jen na 0,29 procenta zařízení, které poskytují stravu dětem a žákům. Výběr jídelen, které se měly zapojit do testování, také nebyl náhodný. Odvíjel se od jejich zapojení do jiných programů, případně je doporučila krajská hygienická stanice,“ argumentuje sdružení.

Podle informací MF DNES nejspíš nakonec k odložení, po kterém volají skutečně dojde. Mimo jiné proto, že vláda nakonec rozhodla, že financování nepedagogických pracovníků by na obce a kraje mělo přejít až od ledna příštího roku, zatímco dříve se počítalo už s letošním zářím. Peníze na rozjezd reformy stravování by se tak musely najít v ministerském rozpočtu, kde se s nimi nepočítá.