EU kvůli clům opět řeší daň pro Google a spol., Irové se jednání aktivně účastní, říká Stanjura

V souvislosti s turbulentním vývojem okolo amerických cel se do debaty na evropské úrovni vrací digitální daň, kterou by měli platit technologičtí giganti, jako je Meta, Google, ale také třeba Elon Musk, který je blízký Donaldu Trumpovi, respektive jeho síť X. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že zatím na stole není žádný konkrétní návrh. Pro uvalení digitální daně je potřeba jednomyslnost, kterou dříve blokovalo například Irsko. To se ale nyní podle Stanjury vyjednávání aktivně účastní. Trump i EU odkládají platnost cel a dalších opatření o 90 dnů.

Daně z digitálních služeb zaměřené na americké technologické giganty, jako Google, Meta, Apple a Amazon, jsou zdrojem obchodních sporů již řadu let. Tyto daně zavedly například Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Turecko, Indie, Rakousko a Kanada a vybírají se z tržeb z digitálních služeb prodávaných na jejich území. Nyní se debata o digitální dani vrací na úroveň Evropské unie v souvislosti s odvetou vůči clům, která zavádí americká administrativa. Americký prezident Trump zároveň v únoru podepsal memorandum o uvalení cel právě na země, které digitální daň od amerických technologických společností vybírají.

Jednání o zavedení digitální daně na evropské úrovni v roce 2019 ztroskotalo kvůli odporu některých členských států. Evropská komise následně čekala na dohodu v rámci OECD, která v říjnu 2019 přišla s návrhem zdanění „vysoce ziskových a vysoce digitalizovaných obchodní modelů“. V prosinci 2019 vyzval americký ministr financí Steve Mnuchin v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OECD, aby státy pozastavily své návrhy na zavedení digitální daně. Daň nazval diskriminační vůči americkým firmám a také pohrozil možnými důsledky, v případě jejího zavedení. Evropská unie V roce 2021 po dohodě skupiny G20 na budoucím zavedení globální minimální daně zavedení digitální daně v EU odloženo.

PODCAST: Koho ještě odstaví od voleb? Koho ještě zavřou?

V Česku se o zavedení daně jednalo mezi lety 2020 a 2021 ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhovala nejprve sedmiprocentní, následně pětiprocentní daň. Ani jeden z návrhů neprošel sněmovnou a na digitální daň se tak mělo čekat, než se shodne OECD. Jenže dohoda dosud neexistuje. Současný ministr Stanjura v roce 2021 uvedl, že pokud nebude mezinárodní dohoda, nemá Česko jak digitální daň efektivně vymáhat, proto je třeba nadnárodní řešení.

Nyní ministr Stanjura řekl, že se digitální daň na evropské úrovni do debaty v souvislosti s americkými cly vrací. „Sám bych byl proto, aby se digitální daň řešila v rámci OECD, ale pokud to nejde, tak abychom měli přijmout opatření na úrovni EU,“ řekl Stanjura novinářům s tím, že zatím žádný konkrétní návrh neexistuje, jednání ale probíhají. Reagoval mimo jiné na dotaz, zda není při nutnosti jednomyslnosti debata o digitální dani lichá, protože například Irsko bude automaticky proti. Země je totiž evropskou základnou například Applu, Googlu sítě X či Mety.

NEPŘHLÉDNĚTE: Odhadovaný růst české ekonomiky dál zpomaluje, „nešťastná“ Trumpova cla by ho výrazně snížila

Podle Stanjury je nicméně dobře, že v tak závažném tématu, jako je digitální daň, vyžaduje právo EU jednomyslné hlasování. „Irové jsou ale zároveň nejvíce ohroženi americkými cly, dopad na ně je zhruba desetkrát větší než na Českou republiku. Takže Irové neavizují, že by byli proti digitální dani, jednání se aktivně účastní,“ uvedl Stanjura.

Uvalení daně na technologické giganty navrhuje také řada europoslanců, například Alexandr Vondra (ODS) či Danuše Nerudová (STAN). „EU samozřejmě musí reagovat. Ideálně ale ne tím, že bude celní válku v obchodě nesmyslně eskalovat, protože na to pak doplatíme víc my, ale naopak udeřit tam, kde mají US nefér výhodu – ve službách. Donald Trump tuhle výhodu zcela přehlíží a nereflektuje ve svých celních výpočtech. Tedy je třeba mu to připomenout,“ uvedl Vondra.

„Velké technologické firmy, které provozují IT služby a sociální sítě v EU neplatí skoro žádné daně. Mají tu pohádkové zisky, zatímco sociální náklady neseme my. Zároveň mohutně Trumpa sponzorují. Tak udělejme v EU dohodu a uvalme na ně daně. Není přece fér, aby tu každý živnostník platil daně, zatímco Musk a spol. tu neplatí skoro nic. Tady jsme ‚v právu‘ zase my,“ napsal Vondra.

Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní. „Chceme dát vyjednávání šanci,“ uvedla šéfka EK.