Menší počet lépe zaplacených doktorandů je lepší, říkají ke studijní reformě studenti

Ministerstvo školství navrhovanou reformou doktorského studia tlačí na výrazné snížení počtu doktorandů s tím, že menší počet studentů bude ale ohodnocen výrazně navýšeným stipendiem. Zatímco samotné univerzity tento princip přijímají jen vlažně a kritizují MŠMT, protože prý alibisticky přesouvá odpovědnost za provedení změny právě na vysoké školy, samotní studenti novelu vítají. Nynější podmínky označují za utrpení.

Principem celé reformy je podle MŠMT zvýšit kvalitu doktorského studia a zlepšení podmínek studia doktorských studentů. Novela počítá s garancí minimálních příjmů pro prezenční doktorské studenty ve výši 1,2krát minimální mzdy oproti současným průměrně jen o málo více než 11 tisícům. Jedná se o garanci minimálního příjmu, vysoké školy mohou z vlastních prostředků stipendium navýšit. Konkrétní problém nastává v tom, že MŠMT neplánuje na výrazně vyšší stipendia poskytnout větší objem prostředků v příslušném ukazateli svého příspěvku univerzitám, čímž logicky dojde ke snížení počtu doktorandů.

„Je pravda, že při zachování stávajícího objemu prostředků v rámci příspěvku od MŠMT bude moci VŠ takto uhradit stipendium menšímu počtu prezenčních studentů. Nad tímto klíčovým principem zvýšení kvality byla s reprezentacemi VŠ při vyjednávání o novele shoda,“ uvedl pro Echo24 mluvčí resortu Patrik Kubas.

Rozhovor: Lobkowicz o šlechtě, Německu a nové elitě. „Volit Zelené může jen šílenec“

Kromě toho, že se bude muset přijmout menší počet doktorandů, se řeší ještě jeden problém spojený s tím, že nová pravidla budou platit jen pro studenty přijaté po začátku platnosti této novely. Studenti ve vyšších ročnících tedy budou mít často více než dvojnásobně nižší příjem než jejich mladší kolegové – tedy pokud si s touto situací neporadí samotné univerzity a stipendium nezvýší. A právě to kritizuje vedení některých vysokých škol včetně Univerzity Karlovy.

Napříč velkými VŠ se sice směřuje k navyšování stipendií i pro již studující, novela k tomu podle však podle rektorky UK Mileny Králíčkové pravděpodobně zavazovat nebude. „Ale to je ze strany státu alibistické řešení, které nechává na vysokých školách, ať se s tím ‚poperou‘. V současném stavu silného podfinancování veřejných vysokých škol tak pro mnoho z nich dochází k velmi těžko řešitelné situaci. I proto je nárůst objemu finančních prostředků pro veřejné vysoké školy v roce 2025 klíčový,“ dodala Králíčková.

Studenti změnu vítají

Fakulty se zároveň obávají poklesu počtu doktorandů z celé řady důvodů, včetně zajišťování chodu pracovišť, ohrožení tzv. jmenovacího řízení (tj. k zisku titulu profesor) či samotných akreditací malých oborů, které přijímají jen nízké jednotky doktorandů (více jsme psali zde). Samotní studenti však změnu vítají.

„1,2násobek minimální mzdy podle nás sice stále není ohodnocení, které odpovídá výši životních nákladů a významu a náročnosti výzkumné práce, kterou doktorandky a doktorandi vykonávají, ale jde o zásadní krok správným směrem. Na řadě vysokých škol půjde prakticky o zdvojnásobení minimálního příjmu v prezenční formě doktorského studia. Navázání na minimální mzdu by pak mělo zaručit, že díky automatické valorizaci nebudou příjmy doktorandů v budoucnu stagnovat a v přepočtu k inflaci se tolik propadat,“ uvedl pro Echo24 předseda České asociace doktorandek a doktorandů z Fakulty sociálních věd UK Jakub Šindelář.

„I když bychom navýšení prostředků na doktorská stipendia a pro vysokoškolský resort rozhodně uvítali, chápeme záměr MŠMT v rámci reformy doktorského studia tímto krokem vytvořit tlak na zefektivnění systému s dosavadními zdroji,“ dodal Šindelář.

ČR ve srovnání se zeměmi EU nabírá podle něj značně více doktorandů (asi o 21 % nad průměr), ti ale bohužel často kvůli nedostatečnému ohodnocení, chybějící motivaci vysokých škol se jim věnovat (dané donedávna platným systémem financování tzv. „na hlavu” podle počtu přijatých do doktorských programů) a dalším faktorům doktorát nezvládnou úspěšně dokončit. „Ve výsledku tedy máme v ČR podprůměrný počet absolventů PhD programů,“ poukázal Šindelář.

ANALÝZA: Máme se ještě divit? Vláda se připravuje na volební rok

„Reforma má směřovat k tomu, abychom měli více doktorandek a doktorandů vykonávajících výzkum za podmínek, které jsou slučitelné s šancí a snad i pravděpodobností úspěšného dostudování v rozumné době (více odpovídající standardní době studia), což považujeme za správné,“ uvedl Šindelář s tím, že nejde jen o finanční efektivitu systému a kvalitu vědeckých výsledků, ale také o samotné podmínky doktorského studia a dopady na doktorandky a doktorandy. Doktorát by podle něj neměl znamenat „roky utrpení, nedůstojného odříkání a kladení osobních obětí kvůli nadšení pro výzkum“.

Vysoké školy o záměru reformy doktorského studia a předpokládaného poklesu nabíraných doktorandů vědí již několik let a měly podle Šindeláře čas se na tuto změnu aspoň trochu připravit. „Některé finančně lépe zajištěné obory a instituce budou mít řešení snazší. Výrazně horší bude situace tam, kde kvůli podfinancování chybí zdroje i na zaplacení práce služebně seniornějších pracovníků,“ uvedl Šindelář s tím, že placení doktorandů pod minimální mzdou a jejich zneužívání pro sanování systémových problémů na pracovištích ale není řešení.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník pro Echo24 řekl, že snížení počtu doktorandů bude zcela jistě mít vliv na kvalitu doktorského studia. „Školy budou díky novému schématu financování, které nebude brát ohled na současný počet doktorandů, nuceny pečlivěji kandidáty vybírat, přidělovat je kvalitním školitelům a do funkčních vědeckých týmů. Díky snížení počtu doktorandek a doktorandů dojde taktéž ke zlepšení jejich finanční situace, která nyní představuje hlavní důvod demotivace během studia,“ uvedl Farník.

Doktorandi byli podle něj na některých pracovištích hojně využíváni jako levná pracovní síla, ať už na mechanickou práci v laboratořích nebo při zajišťování výuky v pregraduálních kurzech. „Tam zcela jistě bude mít reforma dopad a to je správně. Vzhledem ke jmenovacím řízením by dle mého názoru k velkým změnám docházet nemělo. Při těchto řízeních se vykazují počty úspěšně obhájených doktorandů a těch v současném systému není mnoho (cca 45 % úspěšnost). Věřím, že počtu úspěšně ukončených doktorandů se změna celkového počtu přijímaných studentů dotkne málo,“ dodal Farník.