Česko má jedny z nejhorších podmínek pro podnikatele v EU. To na německé mzdy nevypadá

Tuzemské podnikatelské prostředí má šesté nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o dvě příčky. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Za zhoršením stojí zejména drahé energie, nedostatek startupů i převaha zahraničních podniků. Podle ekonomů je přitom zlepšení podnikatelského prostředí nástrojem, jak se alespoň přiblížit německým mzdám, které slibuje premiér Petr Fiala (ODS).

Česko se potýká se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání. Podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví je podnikatelské prostředí v Česku na 22. místě z 27 států EU. Jedná se o zhoršení o dvě příčky oproti loňskému roku. Mezi státy s méně přívětivým prostředím se řadí i Slovensko, Rumunsko či Itálie, naopak severské státy nabízejí podstatně lepší podmínky. Nejlepší podnikatelské prostředí má Finsko, které se může pochlubit vysokým počtem startupů, relativně nízkou korporátní daní i nejnižšími cenami za elektřinu pro firmy.

Český byznys výrazně zatěžují ceny energií. „Ještě v roce 2021 platily průměrně podniky (se spotřebou 500–1 999 MWh) desetinu eura za kilowatthodinu, nicméně do roku 2023 se tato cena vyšplhala na více než dvojnásobek. Firmy v Česku tak nyní mají 13. nejdražší elektřinu v EU. Tato hodnota se sice nyní blíží evropskému průměru, každopádně problém představuje zmíněný skokový nárůst,“ komentuje cenový posun analytik Evropy v datech Milan Mařík.

ECHO PORADA: Kdo je brzda Motoristů? Předjede Konečná Turka? Zametené stopy po střelbě na FF UK

Podnikání v ČR neprospělo ani zvýšení daní. Konkrétně v roce 2024 vzrostla daň z příjmů právnických osob v rámci konsolidačního balíčku z 19 % na 21 %. Korporátní daň v tuzemsku dosahuje 14. nejnižší hodnoty v EU, prakticky tak odpovídá unijnímu průměru.

Česko řeší také problém s tržní kapitalizací pražské burzy, která činí jen 17 % HDP, což je 8. nejnižší podíl v EU. Malá velikost burzy vede k problémům, jako je vyšší zadlužování firem. „Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu akciového trhu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory a následně pak firmy od vstupu na burzu, ať už pro získání kapitálu na rozvoj, nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy tak musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětluje vedoucí datový analytik České spořitelny Petr Bártek.

Mezi příčiny nízké kapitalizace patří i konzervativní důchodový systém. „Ten totiž příliš nemotivuje k investicím do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Druhým důvodem je velmi nízká podpora akciového trhu ze strany politiků. Ti bohužel často přehlížejí konkurenční výhodu ekonomik, kde fungující akciový trh slouží jako zdroj financování rozvoje firem. Výsledkem je, že český akciový trh je v poměru k HDP dvakrát menší, než je velikost typická v Evropě a několikanásobně menší oproti nejrozvinutějším skandinávským trhům,” zhodnocuje stav české tržní kapitalizace Bártek.

ČR potřebuje zlepšení

Zhoršené financování firem se odráží i na nižším počtu startupů v Česku, jakkoliv za ním stojí více důvodů. Na milion obyvatel v tuzemsku připadá 166 startupů, tj. 8. nejnižší hodnota v EU. V tuzemsku totiž není podnikatelská kultura tak silná a potřebovali bychom větší podporu podnikání.

„My Češi, i když jsme podnikaví, stále nemáme mindset Izraelců či Američanů a riziko neúspěchu nás svazuje a mnohdy i přímo odrazuje od zakládání byznysů či startupů. Mezi lídry v počtu startupů na hlavu patří severské země jako Finsko a Švédsko. Tyto státy staví na tradici vzdělávání a rovnostářské společnosti, kladou velký důraz na vytváření inovací, často spjatých s ekologií, a zapojují vysoké školy a vědce do aplikovaného výzkumu. To je cesta, která by Česku taky slušela a mohla pomoci,” míní Tomáš Milota, šéf společnosti Seed Starter České spořitelny.

BEST OF ECHO: Hokej jako tajná zbraň malých národů proti velmocem

Rozšíření know-how a růst počtu firem a startupů by mohly Česku pomoci zvýšit přidanou hodnotu domácích podniků. Zahraniční firmy totiž v Česku tvoří 45 % přidané hodnoty, a tento podíl v posledních letech mírně roste. Za nižší přidanou hodnotu tuzemských firem může především zaměření české ekonomiky na subdodávky koncovým producentům.

Experti přitom upozorňují, ze zlepšení podnikatelského prostředí by mohlo pomoci Česku přiblížit se k německým mzdám, jak nedávno slíbil premiér Petr Fiala. „K urychlení konvergence by bylo třeba výrazně zlepšit byznysové prostředí a deregulovat ekonomiku, výrazně zvýšit investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. Zásadní bude také modernizace dopravní a další infrastruktury, podpora digitálních technologií a z toho vycházející změna koncepce české ekonomiky, která je v současné době nadprůměrné závislá na průmyslu a subdodávkách pro německé firmy, kde přidaná hodnota je podstatně nižší, než například ve zmíněném technologickém sektoru. Řešit bychom měli také dlouhodobý nedostatek na trhu práce, kde dává smysl zjednodušit například zaměstnávání cizinců,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.