Omračující výdělky nejbohatších Čechů. Křetínský a spol. si díky energiím polepšili i o 100 miliard

Nový žebříček nejbohatších Čechů magazínu Forbes odhaluje jednu jasnou věc – závratně narostl majetek miliardářů, kteří těžili buď z energetické krize, anebo z inflace v obchodech. Jedničkou i nadále zůstává dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou a majetkem 378 miliard korun. Na druhé místo se ale vyšvihl vlastník energetického Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský, který si podle Forbesu za rok polepšil o 92 miliard korun. Ani to ale není největší nárůst.

Majetek vdovy po Petru Kellnerovi meziročně lehce klesl o necelých pět miliard korun. „I kvůli tomu se k ní čím dál více přibližují další v pořadí, ať už vládce energetického kolosu EPH a nejbohatší muž Česka Daniel Křetínský (druhý s 210,9 miliardami korun), majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek (třetí se 185,6 miliardami korun) nebo uhlobaron Pavel Tykač (čtvrtý s 183,3 miliardami korun). Za nimi nezaostává ani pátý v pořadí, expremiér Andrej Babiš (170,1 miliardy korun),“ píše Forbes.

Křetínský ve srovnání s loňským říjnovým žebříčkem postoupil o dvě pozice. Třetí majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek byl před rokem druhý. Forbes ve středu žebříček stovky nejbohatších lidí Česka zveřejnil na svém webu.

Čtvrtý majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač měl o rok dříve o 99 miliard méně. Těmto miliardářům pomohly hlavně rostoucí ceny energií, což se promítlo do znásobení ziskovosti jeho energetických firem.

Neplatili windfall tax

K výraznému nárůstu majetku nejbohatších Čechů mimo jiné přispěl i malý výnos z daně z neočekávaných zisků. Energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu na první splátce odvedly daň v objemu 25,65 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral jen dalších 16,72 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

Na září připadla první záloha této daně. V srpnu ministerstvo financí odhadovalo, že za celý rok na windfall tax vybere 46 miliard korun, dříve se ale hovořilo i o částce převyšující 80 miliard korun. Většinu vybraných financí navíc odvedl polostátní ČEZ, zatímco ostatní firmy se platbě mnohdy vyhnuly.

Agrofert, vítěz inflace

I pátý Babiš nicméně zaznamenal velmi výrazný nárůst, konkrétně o 62 miliard. Podle všeho je dáno výdělky koncernu Agrofert, který má šéf hnutí ANO zaparkovaný ve svých svěřenských fondech. Agrofert na rozdíl od majitelů energetických společností mohl těžit především z vysoké inflace, která zdražovala jeho zboží.

Holding vloni zvýšil čistý zisk meziročně o 124 procent na 12,97 miliardy korun, tržby zvýšil o třetinu na 245 miliard korun. Předseda představenstva Zdeněk Průša již dříve k hospodářským výsledkům skupiny uvedl, že hlavním tahounem růstu byly chemické továrny v zahraničí, které se na provozním výsledku hospodaření podílely z 56 procent.

Obecně se ale má za to, že Agrofert vydělal i na drahých potravinách, koncernu totiž patří značky jako Penam, Olma, Kostelecké uzeniny nebo Vodňanské kuře. Babiše v tomto směru kritizoval i premiér Petr Fiala, který nedávno prohlásil, že by jedním rozhodnutím mohl pomoci zlevnit potraviny v prodejnách. Holding pak v prohlášení na svých webových stránkách vyzval předsedu vlády Petra Fialu (ODS), aby skupinu vynechal ze svých politických vyjádření.

„Je dobře, že se Holding Agrofert veřejně ozval. Je jednou z tuzemských firem, jež jsou vítězi této krize. V období rekordního zdražování mají obrovský zisk. A k tomu čerpají dotace. Bylo by dobře, kdyby ještě veřejnosti poctivě vysvětlili, jakým způsobem některé jejich potravinářské firmy dosáhly vloni násobných zisků,“ reagoval na to Fiala.

O tom, jak producenti, zpracovatelé i obchodníci Čechům potraviny zdražili, jsme psali hned několikrát. Mimo jiné třeba zde.

Do první desítky žebříčku, v níž se stejně jako loni objevují nadále realitní podnikatel Radovan Vítek (149 miliard korun), zakladatel Alzy Aleš Zavoral (45,9 miliardy korun) a jeden ze strůjců Avastu Pavel Baudiš (45,9 miliardy korun), se nově vklínili i zbrojař Michal Strnad (45,9 miliardy korun) z CSG a majitel hydroenergetického impéria Energo-Pro Jaromír Tesař (40,6 miliardy korun), dodává Forbes.