Jsou užitečné, ale vám se líbí? Praha plánuje estetickou úpravu výdejních boxů

Není teď snad mezi internetovými uživateli většího tématu. Praha se rozhodla zasáhnout do neustále se rozšiřující sítě výdejních boxů, které si v posledních letech získaly značnou popularitu mezi obyvateli měst. Aktuální nárůst počtu těchto zařízení vyvolal nejen praktické otázky jejich umístění, ale také estetické a logistické problémy, které rezonují na sociálních sítích i mezi odborníky.

Institut plánování a rozvoje (IPR) připravil pro radu města návrh pravidel, která mají jasně definovat, kde a jak mohou být výdejní boxy umísťovány. „Chceme zajistit, aby se tato velmi oblíbená a praktická součást městské logistiky mohla harmonicky začlenit do městského prostředí. Důležité je, aby boxy neomezovaly pohyb, nenarušovaly estetiku veřejného prostoru a nezpůsobovaly dopravní problémy,“ uvedl IPR. Pravidla budou například řešit, jaké barvy mohou boxy mít, zda mohou nést reklamu, nebo jaké umístění je nevhodné.

Pokud vam vadi, ze Alza / Zasilkovna boxy hyzdi verejny prostor, tak proc neprotestujete proti barevnym kontejnerum na trideny odpad.

Ty jsou daleko ohyzdnejsi a je jich vic.

Alza / Zasilkovna boxy jsou demonstraci trzni ekonomiky a podnikatelskeho umu.

A jestli tohle nevadi…

— Ivo Lukacovic (@ilblog) December 11, 2024

IPR také upozorňuje na historický kontext. „Před dvěma dekádami byly na ulicích telefonní budky. Co se objeví za deset let, netušíme, ale musíme se připravit. Domů si také nedáváme křeslo do vchodových dveří,“ dodal IPR s nadsázkou.

Terapie pro veřejný prostor

Jedním z kritiků stávající situace je místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka, který zdůrazňuje, že provozovatelé boxů mnohdy neřeší dopady na okolí. „Výdejní boxy jsou užitečná služba, ale je škoda, že se při jejich umisťování nepřemýšlí o dopadech. Například v UNESCO památkové rezervaci nelze umístit ani lavičku bez památkářů, a přesto se boxy objevují na nevhodných místech, jako je před vchodem do školy nebo za zákazem vjezdu,“ uvedl Zelenka.

Věc začala rezonovat ve chvíli, kdy v internetové televizi DVTV umístění balíkomatů zkritizovala takzvaná terapeutka veřejného prostoru Veronika Rút a video s ní se začalo masivně šířit. „Raketová věda to není, stačí zapojit všechny strany – radnice, podnikatele a majitele nemovitostí. Představte si výdejní boxy jako součást městských zdí nebo luxusní městský mobiliář. Toho můžeme dosáhnout, když se všichni zúčastnění shodnou,“ napsala pak na sociálních sítích.

Výdejní boxy jsou užitečná služba. A je škoda, že jejich provozovatelé u jejich umístění nepřemýšlejí o dopadech. Třeba o tom, jak je budou zásobovat. Tohle je místo v UNESCO památkové rezervaci, kde bez památkářů neumístíte ani lavičku, před vchodem do gymplu, za zákazem vjezdu. pic.twitter.com/2gKbuvYcKz

— Pavel Zelenka (@p_zelenka) December 8, 2024

Podle dostupných dat počet výdejních boxů v Česku letos vzrostl o více než 4000 na celkových 12 000. Největším provozovatelem je Zásilkovna se 5000 Z-Boxy, následují DPD a Alza.cz s přibližně 2200 boxy každá. S rostoucím počtem boxů však přicházejí i výzvy, především v oblasti jejich kapacity během vánoční sezóny.

„Předvánoční sezona je každoročně velkou výzvou. První nárůsty jsme zaznamenali už od poloviny listopadu, přičemž vrcholu očekáváme mezi 16. a 23. prosincem,“ uvedl ředitel GLS Pavel Včela. Většina kurýrních služeb se snaží problémy s kapacitou řešit například rozšiřováním sítě nebo nabíráním brigádníků.

V Praze se diskutuje i o dlouhodobějších vizích. „Chceme dosáhnout toho, aby výdejní boxy přestaly být rušivým elementem a staly se přirozenou součástí městského mobiliáře,“ zdůraznil zástupce IPR. Jedním z řešení může být integrace boxů přímo do stávajících staveb, což už v některých městech světa funguje.